AKTUALITY Z OBCE

VOLBY DO PS PČR 2017

22.10.2017 13:24

 

 

Volby skončily. Celorepublikově se jich zúčastnilo 60,84 % oprávněných voličů a dopadly tak, jak dopadly – podle očekávání zvítězilo hnutí ANO s téměř 30 % získaných hlasů, na druhé příčce se trochu překvapivě umístila ODS s více než 11 % a téměř na 11 % dosáhli Piráti a SPD. Pátá KSČM propadla se ziskem téměř 8 % hlasů, šestá ČSSD ledva přelezla hranici 7 %, sedmá KDU-ČSL dosáhla bezmála 6 % a TOP 09 a STAN se s bídou přehoupli přes 5 %.

 

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky tak máme celkem 9 stran.

 

 

Znamená to, že veškeré snahy (a kampaň to byla skutečně masivní…) protibabišovců dehonestovat hnutí ANO 2011 a jeho předsedu vyšly na prázdno. Toto politické uskupení vyhrálo letošní volby naprosto jednoznačně, a to ziskem hlasů bezmála třikrát vyšším, než dokázala posbírat druhá ODS. ČSSD doplatila myslím na to, že tohoto „Antibabiše“ rozjela na jaře letošního roku. Obrovského úspěchu dosáhli třetí Piráti a čtvrtá SPD. Prohráli komunisté, ti si v polistopadové éře sáhli na nejhubenější volební výsledek. KDU-ČSL zůstává pidistranou, která půjde do vlády s kýmkoli, STAN se do sněmovny nakonec dostali a TOP 09 se při zveřejňování průběžných volebních výsledků musela hodně bát. Nakonec se ale Kalouskova partaj do sněmovny dostala také.

 

 

Kryry, pátek 20. a sobota 21. října 2017

 

Volební účast v Kryrech byla pod celorepublikovým průměrem a činila 55,93 %. Volilo se v pěti okrscích:

 

  • Přímo ve městě pod Schillerovou rozhlednou na městském úřadě (volební okrsek č. 1). Tady odvolilo 50,97 % oprávněných voličů a vyhrálo tu ANO (147 hlasů = 37,40 %), druhá byla SPD (88 hlasů = 22,39 %) a třetí KSČM (55 hlasů = 13,99 %).
 
 

Kompletní výsledky hlasování ve volebním okrsku č. 1

 

  • V budově kulturního domu (volební okrsek č. 2). Tady byla volební účast o poznání vyšší, neboť tu odvolilo 59,97 % oprávněných voličů.  Stejně jako na MÚ tu vyhrálo hnutí ANO (167 hlasů = 36.38 %), druhá byla SPD (90 hlasů = 19,60 %) a třetí KSČM (67 hlasů = 14,59 %).
 
 

Kompletní výsledky hlasování ve volebním okrsku č. 2

 

  • V kulturáku ve Strojeticích (volební okrsek č. 3). Při volební účasti 56,38 % i zde zvítězilo ANO (30 hlasů = 35,71 %), druhá skončila KSČM (21 hlasů = 25 %) a třetí SPD (16 hlasů = 19,04 %).
 
 

Kompletní výsledky hlasování ve volebním okrsku č. 3

 

  • Ve Stebně (volební okrsek č. 4) se voleb zúčastnilo 67,80 % oprávněných voličů. Také tady vyhrálo hnutí ANO (31 hlasů = 39,24 %), druzí byli Piráti (11 hlasů = 13,92 %) a na třetím místě skončily se shodným ziskem hlasů ODS a ČSSD (obě 8 hlasů = 10,12 %).
 
 

Kompletní výsledky hlasování ve volebním okrsku č. 4

 

  • V Běsně (volební okrsek č. 5) pak nakonec volilo pouhých 47,83 % voličů. Což je v rámci Kryr nejbídnější účast. I zde zvítězilo ANO (15 hlasů = 34,09 %), druzí skončili Piráti (8 hlasů = 18,18 %) a pomyslný bronz si odsud odnesla KSČM (6 hlasů = 13,63 %).
 
 

Kompletní výsledky hlasování ve volebním okrsku č. 5

 

 

KRYRY CELKEM

 

 

Celkově v Kryrech volilo 55,93 % oprávněných voličů. A to je málo. 

 

O to méně práce pak měly volební komise při sčítání hlasů. To je práce, která je běžným voličům utajena – probíhá za zamčenými dveřmi a získat do těchto prostor přístup je povoleno jen výjimečně, a to Státní volební komisí. My jsme měli možnost za jedny zamčené dveře nahlédnout: ve Strojeticích, kam ze 149 oprávněných voličů v průběhu pátku a soboty přišlo odvolit 84 lidí.

 

 

Úderem sobotní 14. hodiny byla volební místnost uzamčena. Na voličských seznamech jsou sečteni všichni, kdo se tady voleb zúčastnili. Je rozpečetěna volební urna a její obsah vysypán na stůl. Nejprve se spočítají všechny obálky. Ty jsou následně otevřeny, hlasovací lístky rozděleny podle volených stran a zase se počítá: tentokrát počet získaných hlasů za jednotlivé strany. Pro kontrolu se všechno znovu sečte; výsledky musí samozřejmě souhlasit s počty voličů na volebních seznamech, s počty obálek a počty volebních lístků. Okrsková volební komise pak zapíše zisk hlasů. Zbývá spočítat přednostní (preferenční) hlasy a přidat je do zápisu.

 

 

Ten se dnes dělá především na počítači. Kopie zápisu se ukládá nejenom na flash disk, ale ve dvou vyhotoveních se také tiskne. Tyto dokumenty stvrdí svým podpisem celá volební komise. Obálky, volební lístky a zápisy se pak ukládají do krabic nebo velkých obálek a archivují se pro případnou kontrolu.

 

Předseda volební okrskové komise a zapisovatel pak s těmito materiály odjedou do Podbořan, kde jsou zkontrolovány a odeslány Státní volební komisi.

 

Ve Strojeticích díky sehrané okrskové volební komisi tento proces proběhl ve třiadvaceti minutách. Ve větších volebních okrscích, i přes vyšší počet jejích členů, to běžně trvá nepoměrně déle.

 

 

 

VÝSTAVA HUB 2017

08.10.2017 21:33

 

 

Hned několika „NEJ…“ se mohla pochlubit letošní výstava hub, kterou v prostorách předsálí kryrského kulturáku již tradičně uspořádal Mykologický kroužek Kryry (mimochodem má z podobných organizací nejpočetnější členskou základnu v Ústeckém kraji). Proběhla ve dnech 6. a 7. října letošního roku a kdo přišel, určitě nezalitoval.

 

 

Ta zmíněná nej?

 

Počet vystavených druhů hub:

 

 

Počet návštěvníků:

 

 

Rarita?

 

 

„Dlouho jsme to tu neměli,“ říkají kryrští houbaři, „smrtelně jedovatá muchomůrka zelená!“

 

„Tohle nepamatuju,“ svěřil se Mgr. Kamil Kraus, jeden z čelních představitelů kryrských houbařů, „tolik hub a tolik lidí, které houby zajímají.“ Je fakt, že letošní podzim na rozdíl od minimálně dvou předchozích let není na tyto „plody lesa“ nijak skoupý. Rostou - a rostou všude. Lesy jsou plné lidí s košíky, kteří je úspěšně plní.

 

Kryrská výstava by měla napomoci – a samozřejmě i napomáhá - také těm, kteří košíky sice plní, ale nejsou si zcela jisti tím, zda mohou to, co v lese nasbírali, posléze zkonzumovat. Její součástí je tak i velmi kvalitní mykologická poradna.

 

 

 

Jako první si výstavu hub tradičně mohly prohlédnout děti z kryrské základní i mateřské školy. Všechny se také s elánem zapojily do diskuse s houbaři, jimž se svěřovaly se svými zážitky z letošního sběru hub, který absolvovaly se svými rodiči. Kapalo z nich samozřejmě nadšení z toho, že se takto „ulily“ z klasického vyučování. Ale ono to o tom „ulití se“ tak docela nebylo: dověděly se totiž spoustu věcí, které třeba nevěděly a které pro ně kdykoli v budoucnosti mohou být přínosem.

 

 

Letošní výstava hub kryrského mykologického kroužku, už jsem to zmínil, byla v mnoha směrech exkluzivní. Povedla se. A poděkování patří všem, kdo se na její realizaci podíleli.

 

 

 

 

Nabízíme malou fotogalerii a samozřejmě i video:

 

 

 

SLAVNOSTNÍ OTEVŘENÍ ZREKONSTRUOVANÉ POHŘEBNÍ SÍNĚ NA HŘBITOVĚ

01.10.2017 10:26

 

 

Jako jeden z posledních úkolů, který si ve svém volebním programu vytýčila v rámci rozvoje svých obcí kryrská radnice, byla rekonstrukce smuteční síně na místním hřbitově. Ta byla vysvěcena a otevřena v den české státnosti 28. září 2017.

 

 

Slavnostního aktu se vedle vedení města Kryry zúčastnil i zástupce Ústeckého kraje pan Václav Beneš nebo starostové některých okolních obcí. A občané a obyvatelé Kryr, jichž dorazily desítky. Starosta města v krátkém projevu poděkoval nejen autorce projektu, který město pod Schillerovou rozhlednou vyšel bezmála na dva milióny korun, Ing. Arch. Zdeňce Vasilenkové, ale i všem, kdo se na jeho realizaci podíleli.

 

 

Vysvěcení dnes už skutečně důstojného místa posledního rozloučení v Kryrech pak provedl otec Alexander Siudzik.

 

 

 

RALLYE STROJETICE

13.09.2017 05:08

 

 

Patrně zklamu všechny kryrské milovníky automobilového sportu, protože RALLYE STROJETICE není žádnou oficiální soutěží pořádanou nějakým renomovaným automotoklubem, nýbrž každodenní tvrdou realitou, s níž se obyvatelé obce musí den co den vyrovnávat.

 

Ve všech svých obcích mají Kryry celou řadu komunikací, po kterých jezdí automobily, žádnou ale tak frekventovanou a nebezpečnou, jako je tepna Strojetic – silnice I. třídy č. 27.

 

Přechod této komunikace např. v místech protilehlých autobusových zastávek (před prodejnou Jednoty) – a místní mi to jednoznačně potvrdí – se nedá přirovnat ani k hodně adrenalinovému sportu, většinou je to obyčejný hazard se životem, ať jste opatrní sebevíc. Kráčím-li pak z této zastávky domů k bytovkám, bojím se jít i po chodníku vedle silnice. Na omezenou rychlost v obci tu spousta řidičů ne že nedbá, ale přímo kašle, takže si tu místní obyvatelé často připadají, jako kdyby bydleli v bezprostřední blízkosti ranveje hodně frekventovaného mezinárodního letiště. Rychlost vozidel přesahující hodně přes 100 km/h (jenom odhaduji…) tu není výjimkou. Především pak ve směru od Očihova k jesenické křižovatce, a to od parkoviště Restaurace Tom ke konci obce, se tu řidiči chovají jako na závodní dráze. Solidní silnice a zdánlivě přehledný úsek k tomu, zdá se, vybízí.

 

Mezi bytovkami a silnicí je ale dětské hřiště. A jen pár metrů od něj se i kamiony řítí zcela nesmyslnou rychlostí. O motocyklech, těch je teď v létě opravdu dost, ani nemluvím.

 

Zkusil jsem takový malý test: oblékl jsem si reflexní vestu a s fotoaparátem v ruce se postavil na konci chodníku při kraji bytovek. Ne na víc jak na čtvrt hodiny. Více než dvě třetiny vozidel, která mne míjela, poměrně razantně brzdila!

 

Naprosto vypovídající je skutečnost, že v roce 2017 Policie ČR v úseku sil.I/27 v obci Strojetice neřešila sice žádný trestný čin, nicméně přestupků bylo řešeno celkem 27: z toho 26 bylo blokových pokut v celkové částce 20.500,- Kč za překročení rychlosti v obci a 1 přestupek byla dopravní nehoda vyřešena pokutou v částce 2.000,- Kč – příčina: rovněž rychlost.

 

Má tahle situace nějaké řešení?

 

Ptal jsem se na odpovědných místech, tedy na Policii ČR. Krátký rozhovor mi poskytl vedoucí Dopravního inspektorátu v Lounech npor. Bc. Jiří Král:

 

  • Jestliže mám jako obyvatel obce pocit, že v blízkosti mého domu jezdí auta příliš rychle, na koho se mohu obrátit?

 

Možností je celá řada a nejlepším řešením je zřejmě jejich kombinace tzn. - zaslání podnětů příslušnému majetkovému správci pozemní komunikace a silničnímu správnímu úřadu k řešení nežádoucího stavu (v případě silnice I. třídy č. 27 se jedná o ŘSD pro Ústecký kraj a Krajský úřad Ústeckého kraje), Policii ČR k provedení zesíleného dohledu nad BESIP, obecnímu či městskému úřadu příslušné obce (města Kryry - zastupitelům). Podnět má vyšší váhu, pokud je podpořen např. peticí občanů v dotčené lokalitě. Dále viz poslední bod.

 

  • Existuje nějaká statistika, kolikrát byla v roce 2017 ve Strojeticích měřena rychlost?

 

Statistika týkající se přímo měření rychlosti vozidel neexistuje, ale lze z interního systému PČR získat údaje k množství a druhu řešených přestupků či trestných činů v dané lokalitě. Dále obecně je možno konstatovat, že hlídky PČR DI Louny jsou k měření rychlosti veleny dle instruktáží nepravidelně s pokrytím území celého okresu  a zejména na dopravně nejzatíženějších a nejrizikovějších komunikacích, to znamená, že minimálně 1 - 2x týdně je velena hlídka na Podbořansko, konkrétně na sil. I/6, I/27, II/226, II/224, kdy každé dvě hodiny mění úsek tak, aby pokryla namátkově co možná nejvíce úseků uvedených komunikací, kdy důraz je kladen na měření rychlostí v intravilánu souvisle zastavěného území obcí, zejména v oblasti škol a dalších rizikových míst. Dále musí hlídky dodržet časovou měsíční dotaci hodin na vybrané automobilové silnice tzv. VAS I, II., kdy v tomto případě musí vykonávat dohled na úseku dálnice D6. Zmínit je nutné i ostatní přímý výkon v dohledu nad BESIP zejména v rizikových nočních hodinách o víkendech a svátcích, kdy je nutné reagovat na různé kulturní akce, festivaly, koncerty, slavnosti atd., kde často dochází k požívání alkoholu a jiných návykových látek řidiči m. vozidel.

 

  • Podle čeho si Policie ČR vybírá lokality, kde rychlost měří?

 

Policie ČR volí místa měření rychlosti zejména podle rizikovosti předmětného úseku, rozboru dopravní nehodovosti, na základě žádostí příslušných orgánů měst a obcí v rámci vyhodnocení jejich žádostí a dále je zejména limitována technickými možnostmi místa s ohledem na bezpečné zastavování vozidel a likvidaci přestupků a jiných správních deliktů či trestných činů.

 

  • Jaké vůbec existují technické možnosti k omezení rychlosti vozidel v obci? Kdo je oprávněn (a za jakých podmínek) je realizovat?

 

Technických možností k účinnému omezení rychlosti vozidel existuje celá řada, nicméně i zde platí obecné pravidlo, že vše je závislé na množství investovaných finančních prostředků, neboť nejúčinnějším řešením jsou stavební úpravy dotčených úseků komunikací, které jsou zpravidla také tím nejnákladnějším řešením spočívajícím ve stavebních úpravách komunikací a jejich bezprostředního okolí tak, aby řidiče přirozeně vedly k dodržování rychlostních limitů, psychologicky a opticky působily na vnímání účastníků silničního provozu a zároveň odpouštěly jejich chyby tzn. v případě nehody minimalizovaly následky těchto událostí zejména s ohledem na životy a zdraví účastníků silničního provozu (zvolením vhodné ochrany chodců, odstranění či ochrany před pevnými překážkami atd.)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti jsou Policií ČR obcím a městům doporučována kompromisní řešení, tzn. účinná řešení za přijatelné investice, která budou reálná a nebudou likvidační pro rozpočty zejména menších obcí. Velmi jednoduše řečeno se přistupuje zejména k řádné obnově a úpravě vodorovného dopravního značení, kdy optické zúžení jízdních pruhů snižuje rychlost projíždějících vozidel, dále je vhodně vodorovné dopravní značení doplňováno např. optickou psychologickou brzdou před rizikovými místy V18, bílou klikatou čárou, která upozorňuje na místa, kde je nutno dbát zvýšené opatrnosti V12e, šikmými rovnoběžnými čarami V13, kam je zakázáno vjíždět či nákladem zasahovat (tzv. dopravní stíny), které je vhodné doplnit o dopravní zařízení - plastové balisety, které na řidiče působí jako pevná překážka, ale v reálu jsou ohebné a bezpečné, přitom zajistí bezpečně respektování uvedeného dopravního značení. Dále je možné využít umělé vyosení jízdních pruhů, což také vede ke snížení rychlosti vozidel, zároveň je možné tato opatření využít pro řešení neustálého problému s legálním parkováním, kde se na dosud široké vozovce zbylé místo využije pro vyznačení parkovacího či odstaveného pruhu při minimálních nákladech a podobně. Vždy je však nutné k takovým opatřením nechat zpracovat projektovou dokumentaci oprávněným projektantem s autorizací pro dopravní stavby tak, aby bylo garantováno dodržení všech technickým předpisů v této oblasti, a to zejména příslušných ČSN a technických podmínek vydávaných ministerstvem dopravy. Někdy Policie ČR bohužel naráží na neochotu některých obcí tento problém řešit, neboť je snadnější občanům sdělit, že věc nelze řešit, nebo že majetkový správce (SÚS, ŘSD) nemá na takové opatření finanční prostředky či dokonce je část stanoviska PČR vytržena z kontextu ostatních doporučení a občanům interpretována jako nesouhlas policie se snižováním rychlosti. Pokud je policii skutečně pouze doručena „alibistická" žádost obce o snížení rychlosti pomocí dopravní značky B20a zpravidla na 30km/h, je skutečně vydáváno nesouhlasné stanovisko, neboť taková žádost postrádá jakýkoliv smysluplný účinek na bezpečnost provozu na pozemních komunikacích a vede pouze k obcházení obecné právní úpravy rychlostních limitů a postihu „slušných" řidičů, kteří drobně překročí dané omezení, ale reálně k postihu skutečných silničních pirátů vůbec nedojde. Dále je také nutné si uvědomit, že je nutné zachovat dopravní funkci významné komunikace, kde jsou například přepravovány nadrozměrné náklady a dotčená komunikace má strategický význam pro dopravu, což může být případ právě silnice I/27, ale i zde lze zcela jistě určitá opatření zrealizovat.  Zdůrazňuji, že pokud chybí ochota obcí a měst do takových opatření investovat, není možné očekávat zlepšení situace, neboť obce a města odpovídají rovněž za bezpečnost svých občanů, a proto by měly zhodnotit důsledně priority svých investic a neodvolávat se nejčastěji na to, že průtahové úseky silnic nejsou v jejich majetku a tudíž do nich nebudou investovat.  Opravdu nelze v dohledné době očekávat, že by majetkoví správci komunikací silnic I., II. a III. třídy měli v rozpočtu tolik prostředků a takové personální možnosti, že  by taková opatření realizovali dle požadavku stovek obcí a měst. Naštěstí to již většina obcí  pochopila a tak se viditelně začíná stav bezpečnosti zejména pěší dopravy zlepšovat. Možné je i  čerpání dotací ze SFDI (opravy povrchů komunikací, budování chodníků atd.) nebo fondů EU. Záleží především na schopnostech každého města a obce daných možností využít.

 

  • Děkuji za rozhovor.
 

24. SETKÁNÍ RADIOAMATÉRŮ VE STROJETICÍCH

10.09.2017 10:54

 

 

V době mobilních telefonů a internetu - a zde sociálních sítí, ICQ či Skype - zní pojem radioamatér poněkud archaicky. Přesto jsou mezi námi stále lidé, které baví zkoumat rádiové vlny a jejich šíření. Patří mezi ně i ti z Podbořanska, kteří se letos 9. září sešli již po čtyřiadvacáté.

 

 

 

 

 

Tato setkání, jež patří sice k těm menším, probíhajících však v o to více přátelské atmosféře, organizuje pan Zdeněk Říha, a to pravidelně již roky každou druhou sobotu v září. Zatímco dříve se tato setkání odehrávala v nedaleké Jesenici u rybníka nebo v Podbořanech, několik posledních ročníků proběhlo ve Strojeticích v Restauraci Tom.

 

 

 

 

 

 

Letos se na výzvu pana Říhy dostavila na tradiční setkání bezmála čtyřicítka nadšenců, pro něž vlny v éteru nejsou pouhým koníčkem, ale doslova koněm. Nakonec pořízení slušné aparatury není vůbec lacinou záležitostí. K tomu je třeba mít radioamatérskou licenci a radioamatérskou značku vydanou státem. K tomu je samozřejmě potřeba podstoupit také zkoušky.

 

 

Vysílat lze jen v přesně vymezených a celosvětově koordinovaných segmentech kmitočtového spektra (radioamatérských pásmech) a povolenými druhy provozu, schváleným výkonem atp. Každý radioamatér obdrží spolu s koncesí od úřadů vlastní země i volací značku, která je v rámci celého světa unikátní. Všichni radioamatéři z České republiky tak mají kupříkladu značky začínající písmeny OK, výjimečně OL. Sám pan Zdeněk Říha (OK1AR) se svému hobby věnuje neuvěřitelných šedesát let.

 

 

Ve Strojeticích zavzpomínal i na své začátky, kdy získat radioamatérskou licenci v rámci reálného socialismu byl problém. Vyjadřovat se k tomu musel tehdy kde kdo: nadřízenými v práci počínaje domovníky konče. Vysílačka se v té době nedala ani koupit, radioamatéři si své aparatury museli stavět. Dnes je situace jiná - radioamatérů ale ubývá. Stárnou a umírají. Co před třiceti, padesáti lety mohlo být komunikačním vrcholem, se v době chytrých mobilních telefonů a internetu může jevit jako anachronismus. Radioamatéři ve Strojeticích se však usmívají a krčí rameny: vědí to svoje. Nakonec jsou lidé, kteří hýčkají autoveterána, když si za zlomek jeho ceny mohou pořídit moderní vůz.

 

FOTOGALERIE 

(s fotografiemi, které laskavě poskytl pan Zdeněk Říha)

 

 

 

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>