Glosář

VLÁDNÍ KRIZE (možná) ZAŽEHNÁNA

15.05.2017 06:29

 

Už řadu dní jsme svědky nechutného spektáklu, v němž premiér naší země podá/nepodá demisi celé vlády, přičemž chce/nechce učinit ze svého vicepremiéra mučedníka. O něčem podobném se hovoří v pohádce Chytrá Horákyně… ta končí ale klasickým happy endem, zatímco v současné vládní krizi se šťastného konce zřejmě dočkat nemůžeme.

 

Vypukla válka, která nemůže mít vítězů. Rozpoutána byla - a já jsem o tom bytostně přesvědčen – za účelem dehonestace hnutí ANO 2011, jemuž v průzkumech veřejného mínění rostou volební preference, zatímco ČSSD ztrácí.

 

Ale daří se?

 

Andrej Babiš nebude vicepremiérem. Nebude ani ministrem financí. Na oba tyto své posty navrhl lidi, kteří by ho měli nahradit. Z ČSSD zatím zazněly některé hlasy, že se jim to příliš nelíbí.

 

Přes všechny protibabišovské a protizemanovské demonstrace, které v uplynulých dnech v Čechách proběhly, přes veškerou špínu, která se médii prohnala a nakydala na vicepremiéra a prezidenta republiky, i když čistý není vůbec nikdo, se pravděpodobně nedá říci, že by hnutí ANO 2011 v předvolebních preferencích extra utrpělo. Obávám se naopak, že jednoznačný pakt ČSSD s ODS a TOP 09 (lidovci se rafinovaně drží tak trochu stranou…) utvrdil spoustu příštích voličů, že tudy cesta patrně nepovede.

 

Ve snaze zdiskreditovat Babišovo hnutí tak paradoxně může dojít k tomu, že mu tenhle cirkus vyvolaný ČSSD neublíží, ale posílí jej.

 

Podle agentury Kantar TNS, která pro Právo připravila exkluzivní průzkum veřejného mínění (výsledky zveřejněny ZDE), by Babiše jako premiéra příští vlády bralo bezmála 41% respondentů, nechtělo by ho pak více než 48%.

 

Tedy 40% respondentů by ANO volit zákonitě muselo, 48% by volilo někoho jiného – ten sociální, ten občanské demokraty, někdo topku, jiný lidovce. A další a další.

 

Že by se preference ANO zvedaly? Kdo ví... vytváří se řada průzkumů veřejného mínění, respondentům se kladou rafinované otázky, jejichž cílem je ublížit jak prezidentovi, tak předsedovi hnutí ANO, ale po aktuálních volebních preferencích jako by se země slehla. Raději...

 

Pojďme, ať jakkoli nejde o studii podle všech pravidel, zkusit jednoduchou anketu sami:

 

 

Koho bych volil(a) do PSP ČR
ANO
60/62%
ČSSD
1/1%
KSČM
5/5%
ODS
4/4%
TOP 09
4/4%
KDU ČSL + STAN
2/2%
Jinou stranu
19/20%
Nikoho
2/2%
Celkem hlasovalo: 97
 
Miniaplikace



 

MOJE VÁNOCE - fejeton

14.12.2016 12:46

Jako pro dítě byl pro mě prosinec zvláštním, okouzlujícím měsícem. Těšil jsem se na něj jako student základní školy, protože byly prázdniny (a co si budeme nalhávat, prázdniny jsou pro školáky nejočekávanější a nejmilejší součástí školního roku – napříč generacemi), navíc venku, podotýkám, že uprostřed pražského sídliště – pravidelně a každoročně – ležel sníh, takže jsme chodili sáňkovat na nedaleký kopec a také mrzlo a my jsme na hřišti mezi domy měli led, tedy jsme chodili také bruslit. Prosinec byl rovněž dobou obdarovávání – na začátku měsíce k nám docházel Mikuláš s čertem a ti nám jako dětem vždycky přinesli nejenom sáček s mandarinkami, pomeranči a banány, tabulku čokolády, pytlík buráků, ale také nějakou novou hračku.

 

A pak samozřejmě Vánoce. Tradičně jsme s tátou několik dní před štědrým dnem vyráželi na nákup vánočního stromku a kapra. Ten u nás pak až do nejočekávanější chvíle roku plaval ve vaně. Zabit a naporcován byl jen pár hodin před večeří.

 

Vánoce se změnily. Sněhu je sporadicky, a to ať v Praze nebo v Kryrech, ve sklepě nemáme sáňky, ale pro vnoučata obludné plastové boby, které vytáhneme možná dvakrát za zimu. Na bruslích naši prapotomci patrně ještě nikdy nestáli. Vyjít v předvánočním čase byť i jen za běžnými nákupy je o nervy, protože se našinec zblblý reklamou v televizi žene za slevami, které žádnými slevami často ani nejsou. Obchody praskají ve švech, lidé jsou uštvaní a vystresovaní. Klid, pohoda a mír se jaksi vytrácí. Naši vnoučci se před časem nějak dostali k zapomenutému předvánočnímu letáku jakéhosi hypermarketu s hračkami, v němž bylo zboží za nějakého půl miliónu korun. „Tohle všechno počebuju,“ ukázal ten mladší vítězoslavně na barevný prospekt, v němž ho neuchvátila jen jediná hračka. „Jenom tohle ne,“ ukázal na cosi, co stálo „pouze“ tisícovku.

 

Naši rodinu tohle vánoční běsnění s úspěchem obchází. Nemít peníze (nebo nemít moc peněz…) je v době adventu evidentní výhodou. Nebolí nás hlava ani nohy, že nebudeme mít hory balíčků pod stromečkem nás netíží. Pro naše nejdražší tam vždycky něco je. Vždycky něco, co udělá radost, co potěší.

 

Jediné, co mě mrzí je, že vnoučkům nemohu dopřát živého kapra ve vaně. Tuhle jsem kupoval štědrovečerní rybu a u kádě mi ji bez ptaní, automaticky a než jsem se vzmohl na sebemenší odpor, zabili. Možná proto, že dnes se za to platí. Ale nakonec dobře, že tak. My totiž žádnou vanu nemáme, jen sprchový kout.

 

 

Šťastné a veselé!

 

VELIKONOCE A PŘESTUPNÝ ROK

15.03.2016 06:21

 

Letošní rok nám přinesl jeden den v roce navíc. Jak možná víte, přestupný rok zplnomocňuje nás, ženy, vzít koledu po čtyřech letech pěkně do svých rukou. Tak si nezapomeňte pořídit pořádnou pomlázku a své drahé polovičce věnujte láskyplnou odplatu ještě před pondělním budíčkem.“

 

Výzva nejmenované ženy

 

Ilustrační foto

 

Moje žena si plete velikonoční pomlázku. Co pomlázku - rákosku, karabáč! Riskovala život, když lezla nad kolešovský rybník na vrbu, aby si pořídila nikoli vrbové proutí, ale pruty – a plete, plete, plete… vyzývavě na mě přitom pošilhává a zmiňuje velikonoční pondělí.

 

Je prý přestupný rok…

 

V běžných rodinách je normální, že žena muže bije tři sta šedesát čtyři dní v roce. Ten jediný zbývající den (právě velikonoční pondělí) je určen mužům, aby tohle celoroční příkoří svým lepším protějškům oplatili.

 

Aby muži – tento jediný den v roce - nebyli jenom surovci, tradice praví, že velikonoční pomlázka symbolizuje omlazení. Proto muži používají mladé proutí s největším podílem „životní síly“ kterou jakoby předávají vyšlehané osobě. Také hospodyně si od koledníka půjčuje pomlázku, se kterou vyšupe i dobytek, aby i jemu předala část životadárné síly a ten pak byl zdráv a zároveň se věří, že pomlázka přináší do domu úrodu, blahobyt a štěstí. Ženy pak dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života.  

 

V přestupném roce je to prý ale jinak – pomlázka patří údajně něžnému pohlaví.

 

Ta moje svou pomlázku plete, plete a plete – a významně se pochechtává.

 

V první chvíli mě napadlo požádat církev, aby zrušila velikonoční pondělí. Byl to jen nápad a okamžitě jsem ho pustil z hlavy. V našich končinách se církev nezbavuje ničeho, naopak chce (třeba v rámci restitucí…) čím dál víc. Tady by to evidentně neprošlo.

 

Možná by stačilo zrušit jen ty nešťastné přestupné roky – s tím by však zase nesouhlasili astronomové. Platný gregoriánský kalendář s nimi totiž počítá. A nedá se prostě svítit, oproti svému předchůdci - kalendáři juliánskému - je vzhledem k astronomické skutečnosti délky roku výrazně přesnější: zatímco juliánský kalendář měl oproti tropickému roku odchylku 1 dne za 127 roků, pak ten gregoriánský stejnou vykazuje přibližně každých 3300 let.

 

Ach jo…

 

Opravdu ale chodí o velikonocích (v přestupném roce…) na dynování ženy? Existuje taková tradice, má tento krajový zvyk (protože jde skutečně jen o určité oblasti naší země) svoje opodstatnění? Pátral jsem na internetu – a zjevně ne sám. Dovolím si uvést svědectví jiného muže:

 

„Psal se rok 1988, a ač velmi mlád, již jsem věděl, co takové Velikonoce obnášejí. Od pátku jsem měl v garáži schovanou pomlázku (o víkendu už přeci vrbové proutí nikde neseženete...). Jaké bylo mé překvapení, když jsem byl ráno vzbuzen a seřezán sestřenicí. Něco nebylo v pořádku, tak jsem běžel k mamince, ale tam jsem se žádné útěchy nedočkal, pouze dalšího výprasku.

 

Po dvaceti letech, kdy píši tento článek, jsem se rozhodl pátrat v různých pramenech a najít příčinu toho, proč o přestupném roku drží pomlázku dámy a vracejí mužům výprask za tři předchozí roky. Co myslíte? Nevypátral. Tato tradice je veskrze ústní, předávaná mezi ženami po generace.“

 

Takže, dámy, připravte si zadnice… dostanete na ně i na přestupný rok! 

PŮJČKY

05.03.2014 12:06

 

Potřebujete zkonsolidovat své půjčky či sehnat peníze na bydlení?

NEVÍTE SI RADY?

Máte záznam v registrech?

NEVADÍ!

 

 

Pomůžeme Vám! 

Profesionálně a

BEZ POPLATKŮ PŘEDEM!

 

 

Pište na e-mailovou adresu

 

774250965@seznam.cz

O NÁS, O ČEŠÍCH, O LIDECH

03.02.2014 18:56

Jací vůbec jsme? My, Češi, potomci svého praotce, který kdysi stanul na Řípu a usadil se pak se svými soukmenovci v české kotlině. V zemi mlékem a strdím oplývající… jsme svárliví, závistiví, vypočítaví až vyčůraní, věčně nespokojení. Remcající… od slova k činům máme prý daleko.

 

„Lidi na lidi jsou jako saně
člověk na člověka jako kat
podívejte se na ně, musíte naříkat…“

 

Ježek, Voskovec, Werich: David a Goliáš (Těžká Barbora)

 

Já říkám, a mám z toho docela fajn pocit, že ne vždy. Jednoznačně se to ukázalo, alespoň většinově, při loňských červnových povodních, kdy jsme uměli postiženým pomoci nejenom svou účastí, ale i skutkem. Nebo penězi, kterých sami na rozdávání nemáme, přesto jsme pro své bližní dokázali nějakou tu korunu (mnohdy nikoli bezvýznamnou…) oželet.

Jako lidé se chováme i teď. V nedalekém Vroutku onemocněl Pavel Nivnický -  poměrně vzácnou nemocí: amyotrofickou laterální sklerózou (Lou Gehrigova choroba), která (čerpám ze serveru České televize) napadá asi dva lidi ze sta tisíc. Způsobuje rychlé ochabení svalů a postupnou paralýzu celého těla.

 

Pavel Nivnický, kterého nemoc postihla loni v květnu, tak má dnes problém například ovládat obyčejný mobilní telefon. Každý pohyb je pro nemocné náročný a vyčerpávající. Vyhlídku na zlepšení přitom nemají.

 

„Choroba je nevyléčitelná a vždy končí fatálně," charakterizoval Lou Gehrigovu nemoc přednosta neurologického oddělení chomutovské nemocnice Jiří Neumann. Existuje ale možnost, jak nemocným ulehčit a postup choroby zpomalit – léčba kmenovými buňkami. „Mohly by pozastavit a zmírnit průběh nemoci," připustil Jiří Neumann.

 

Na ni však v rozpočtech zdravotních pojišťoven není místo, a tak musí nemocný muž sám zaplatit 150 tisíc korun.

V tom mu ale pomáhá vroutecká radnice, která zřídila sbírku – v kanceláři obecního úřadu je zapečetěná pokladna, existuje také speciální účet, kam je možné přispět. Výzvu vroutecké radnice k finanční pomoci pro jednoho z jejích obyvatel najdete i na mnohých nástěnkách úřadů nedalekých obcí a měst. A nejen to: z doslechu vím, že jistou benefiční akci již uspořádala Zumba. Nebo sdružení RestArt Ivana Krumla a Petra Ulkeho, které v Kryrech pořádá 15. 2. 2014 již třetí Podnikatelský ples, přislíbilo část výtěžku z akce věnovat právě na léčbu Pavla Nivnického. K tomu 22. 2. 2014 uspořádá v KD Vroutek benefiční koncert, na něž všechny srdečně zve. I jeho výtěžek poputuje na Pavlův účet.

 

Svou skromnou měrou přispěje i moje domácnost. Moje lepší polovička chodila s Pavlem do školy. Jeho osud se jí tak samozřejmě velice dotkl. Rozhodli jsme se proto i my podpořit vrouteckou sbírku a věnovat na Pavlovu léčbu celý honorář, který nám bude vyplacen za zdokumentování oslav 725. výročí první písemné zmínky o obci Očihov, na kterou nás místní radnice pozvala. Díky pochopení starostky Očihova paní Jany Kronďákové – a já jí za to mnohokrát děkuju - bude honorář vyplacen dokonce dřív, než celá slavnost proběhne, abychom se do termínu, po který veřejná sbírka probíhá, vešli.

 

Jsem stoprocentně přesvědčen o tom, že Zumba, sdružení RestArt nebo já s Jitkou nejsme prvními přispívajícími – a vůbec ne těmi posledními!

 

Kdo můžeš, pomož také. Má to význam, má to smysl a něco takového dělá člověka člověkem.

 

Záznamy: 1 - 5 ze 28
1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>