1. MÁJ

V České republice patří 1. květen ke státem vyhlášeným svátečním dnům a zároveň představuje den pracovního klidu. Význam tohoto dne spočívá v připomenutí svátku práce. Z historického pohledu se jedná o mezinárodní dělnický svátek. Upomíná na vypuknutí stávky amerických dělníků v Chicagu dne 1. května 1886.

Rytíři práce (The Knights of Labor) a další dělnické odborové organizace začali tento den v Chicagu stávkovat ve snaze zkrátit pracovní den na osm hodin. Celá iniciativa vyvrcholila známou Chicagskou tragédií, při které došlo k ozbrojenému střetu mezi stávkujícími a policií. Demonstrací se tehdy napříč USA zúčastnilo až 500 tisíc dělníků. Srážky mezi stávkujícími a policií dospěly 4. května 1886 až k haymarketskému masakru - během demonstrace explodovala na chicagském tržišti bomba, nastražená anarchisty a několik lidí přišlo o život. 

V roce 1889 vyhlásila Mezinárodní organizace pracujících (Working Men’s Organization), II. internacionála, na památku tohoto masakru první den stávky, 1. květen, mezinárodním svátkem dělnické třídy. 

Vůbec poprvé v historii se Svátek práce celostátně slavil 1. května 1888 v USA. V roce 1889 schválila 1. květen jako svátek všech pracujících Mezinárodní organizace pracujících (Working Men’s Organization), Druhá internacionála na návrh francouzských socialistů.

Oslavovat jej začalo i nacistické Německo, byť tento svátek původně Adolf Hitler odmítal.  V českých zemích si jej lidé poprvé připomněli o čtyři roky později shromážděním na Střeleckém ostrově v Praze.

První máje za první republiky kromě sociálních demokratů a komunistů slavili i národní socialisté, dělníci Baťova Zlína, extremisté a další skupiny. Během druhé světové války se u nás sice První máj slavil, ale nikoli masovými průvody. Výrazný obrat ve způsobu oslav pak přinesl vítězný únor 1948. Podle sovětského vzoru se oslavy práce změnily v hold komunismu a často nemilovaným vůdcům na tribunách. Dnešní podoba tohoto svátku je opět ambivalentní, jako byla za první republiky. První máj tak vlastně znovu získal svou tvář. Prvotní snaha dělnické třídy upozornit na svoje problémy se opět transformovala v reprezentaci dělnictva, ale i samotné práce jako výsostné hodnoty.

V západní Evropě měl v době ještě nedávno minulé 1. květen další zajímavý rozměr, kdy symbolizoval začátek jarní setby a byl zasvěcen bohu slunce a plodnosti.

I v současnosti je tento svátek tradičně příležitostí k setkání různých ideově odlišných skupin, které jej využívají k veřejným manifestacím svého vztahu k sociální politice státu. Svátek práce je 1. května slaven v mnoha zemích po celé Evropě.  

První máj bývá však spojován i s jinou pohanskou tradicí. Dle lidového zvyku bude žena, políbená v tento den pod rozkvetlou třešní, celý rok krásná a přitažlivá. Již tradičně tak v první májový den zaplní desítky zamilovaných dvojic třešňové aleje či jiná romantická místa, aby zde dostály zlidovělým obyčejům a zajistily si štěstí i lásku do dalšího roku.