Jako pro dítě byl pro mě prosinec zvláštním, okouzlujícím měsícem. Těšil jsem se na něj jako student základní školy, protože byly prázdniny (a co si budeme nalhávat, prázdniny jsou pro školáky nejočekávanější a nejmilejší součástí školního roku – napříč generacemi), navíc venku, podotýkám, že uprostřed pražského sídliště – pravidelně a každoročně – ležel sníh, takže jsme chodili sáňkovat na nedaleký kopec a také mrzlo a my jsme na hřišti mezi domy měli led, tedy jsme chodili také bruslit.

CELÝ PŘÍSPĚVEK