Již po jedenácté se v sobotu 1. října 2016 vydali členové Mykologického kroužku Kryry na svůj podzimní zájezd. Účast byla tento rok sice nižší, než v letech předchozích, přesto do autobusu pana Stropnického nastoupila bezmála čtyřicítka členů kroužku a jejich hostů, aby se vydali společně směr Plasy.

První prokazatelné zmínky o tomto městě se váží k založení kláštera, který svou existencí dal celému kraji zvláštní ráz. Cisterciácký klášter založil kníže Vladislav II. v roce 1144. V roce 1145 přišli do Plas první mniši a o rok později vydal klášteru zakládací listinu. Jméno kláštera i sídla bylo pravděpodobně dáno dle původního knížecího dvorce nebo podle typů polí ve svazích kotliny, kterým se říkalo plasa.

Založením kláštera vyústila snaha Přemyslovců o kolonizaci neosídlených území Českého státu. Největší rozvoj zaznamenal klášter za vlády krále Václava I., který jej sám několikrát navštívil. Největší majetek však klášter vlastnil mimo Plasy v podobě 50 vesnic, různých cel a výhod. Slibný rozvoj kláštera byl přerušen husitským hnutím a v roce 1421 byl dokonce husitským vojskem vypálen. Celé 15. a 16. století pak znamená dobu hlubokého úpadku. Až po bitvě na Bílé hoře dochází ke zlepšení majetkových poměrů kláštera a vrací se  mu větší část majetku, který vlastnil. V tomto období dochází k velké vlně nové výstavby, která začala již v první čtvrtině 17. století. Za opata Trojera a Tyttla dochází k výstavbě barokních staveb konventu, prelatury, sýpek a přestavbě dalších objektů. Na výstavbě se podíleli tehdejší evropští stavitelé, jako Jean Baptiste Mathey, Jan Blažej Santini-Aichel a Kilián Ignác Dientzenhoffer. Stavitelům se podařilo mistrovské zvládnutí hmoty a prostoru zařadit do  ojedinělého přírodního koloritu Plaské kotliny. Hodnota tohoto barokního areálu je v Evropě ojedinělá.

V druhé polovině 18. století (za doby osvícenského císaře Josefa II.) roku 1785 byl cisterciácký klášter zrušen. Celý majetek připadl správě Náboženského fondu a ta celý areál prodala v roce 1826 kancléři K. L. Metternichovi z Winneuburgu. Tento muž, nejmocnější politická osobnost tehdejší Evropy, významně zasáhl do dalších osudů kláštera i města Plas. Podpořil rozvoj hutního průmyslu a uskutečnil mnoho přestaveb v celém intravilánu. V té době Plasy zaznamenávají největší přírůstek obyvatel a dochází k oživení kulturního a společenského života města. Z toho se tak stává kulturní a historické centrum celého regionu.

To všechno se kryrští mykologové dověděli od Mgr. Kamila Krause už před příjezdem do cíle svého zájezdu. Na parkovišti před klášterem pak došlo k velikému dělení. Třebaže byla před akcí avizována návštěva plaské zoologické zahrady, měli účastníci zájezdu možnost se rozhodnout: v areálu kláštera totiž Národní technické muzeum připravilo stálou výstavu o stavitelství, které někteří mykologové dali před zvířátky přednost.

Expozice vznikla po rozsáhlé památkové obnově v letech 2013 – 2015. Atraktivně a přehledně prezentuje problematiku historického vývoje stavebních prvků, materiálů a konstrukcí. Máte tak příležitost seznámit se s různými stavebními materiály (dřevo, kámen, hlína) a jejich zpracováním pro použití na stavbách. Na jednotlivých podlažích si můžete prohlédnout typy stavebních konstrukcí od základů a hrubé stavby přes úpravu povrchů, typy výplní otvorů a příslušnou technickou výbavu budov až po střechy tvořené krovem a krytinami.

Další možností bylo navštívit pivovar. Ten je v Plasích písemně zmiňován až od roku 1550, ale předpokládá se, že mniši vařili pivo v klášteře již od jeho založení roku 1144. Po zrušení kláštera roku 1785 skončil však i pivovar. Až s novým vlastníkem (od r. 1826) knížetem Metternichem, už jsme se o tom zmínili, který hospodářsky oživil celý místní kraj, byl pivovar nově vystavěn. Znovu uzavřen a zrušen byl koncem roku 1966. Říká se, že n. p. Západočeské pivovary, pod který pivovar v té době spadal, nelibě nesl oblibu zdejšího piva, kterému dávali místní lidé přednost před plzeňským. Od roku 2008 přešla správa původního pivovaru pod Národní technické muzeum, s projektem památkové obnovy s následným optimálním využitím historických objektů. Díky tomuto kroku zde pak vznikl prostor k vybudování pivovaru. Otevření Knížecího pivovaru Plasy (a obnovení tak zdejší tradice vaření piva) proběhlo v srpnu roku 2015.

O necelý rok později (oficiálně byla otevřena v květnu 2016) vznikla i rodinná zoologická zahrada s golfovým hřištěm. Tam namířila většina účastníků zájezdu. Zahrada je rozčleněna do několika sekcí (Japonsko, Karibik, Řecko, Transylvánie, Egypt, Arizona, Mexiko, Afrika a prehistorie), ve kterých se návštěvník seznámí s příslušnou faunou a flórou. Celou zahradou pak vede minigolfová dráha. ZOO Plasy má pak jeden primát – je jedinou zoologickou zahradou v České republice, kde na jednom místě můžete vidět bílého klokana, bílého tygra a bílé lvy.

ZOO Plasy je malinká a je milá. Její vznik byl patrně inspirován americkou komedií „Přes palubu“ („Overboard“ 1987; Goldie Hawnová a Kurt Russel), což jí ovšem nikterak nesnižuje, spíš naopak. Zvířat tu mykologové mnoho sice neviděli, protože jich tu tolik, jako v jiných, „regulérních“ ZOO nemají a vzhledem k tomu, že nehráli golf, motali se hráčům tohoto ušlechtilého sportu pod nohama (a minigolfisté se motali pod nohama jim), nicméně se jim exkurze do tohoto světového, golfově živočišného světa líbila. Tedy až na to pivo… ať už bylo výše řečeno cokoli, pak plaská dvanáctka (stála tu 35,- Kč…) se plzeňskému pivu – Prazdroj nebo Gambrinus - nemůže rovnat ani náhodou.

O půl jedné se kryrští houbaři vypravili na oběd – do tradiční Drahouše, kde na ně čekala paní Alena Johnová s hamburskou omáčkou a knedlíkem. Krátce po obědě a polední kávě došlo k malému slavnostnímu aktu, kdy Kamil Kraus jmenoval čestnými členy mykologického kroužku dlouholeté účastníky zájezdů i ostatních akcí kroužku starostu města Miroslava Brdu, zastupitele Kryr Josefa Koláře a Vojtěcha Fodora. Těm předal také legitimace.

Poté část účastníků zájezdu vyrazila do Vysoké Libyně, kde se na dvě hodiny rozeběhla po lese. Hub se našlo jen malinko – prostě nerostou – a těch jedlých bylo jako šafránu. Podotýkám k tomu, že starosta Brda se k autobusu vrátil zmáchaný do půl lýtek, když se za nějakým exemplářem houby plahočil bažinou. Tradičně se sbíralo všechno, i když se obvyklá výstava vzhledem k neúčasti předsedy Jaromíra Konderleho nakonec vůbec nekonala.

Krátce před večeří se pak uskutečnilo vyhlášení výsledků soutěže o Miss houba a Rarita. V anketě hlasovali všichni přítomní, na regulérnost pak dbala tříčlenná porota sestavená z těch, kteří se odpoledního houbového paběrkování neúčastnili. Byl tedy předpoklad, že budou nestranní. Nejkrásnější houbou byl kozák nalezený čerstvým čestným členem kroužku Josefem Kolářem, raritou pak byl vyhlášen chorošovec, který byl toho rána vytěžen z kolešovské návsi, kde překvapivě nerostl na žádném stromě, ale v trávě. „Jednoznačně jde o dřevokaznou houbu,“ vyjádřil se k úlovku Kamil Kraus, „pod zemí musí být třeba nějaký starý kořen, ze kterého houba vyrostla.“

K večeři se podával řízek s bramborem. To už na místo dorazil také Jaroslav Tříska, který na pódiu sálu rozbalil své hudební nádobíčko. Hudba, tanec, dobrá zábava. Utopenci, oblíbené zelňáky, pitivo – bylo vše, co si hrdla usmyslela - a bylo toho dost. Houbaři Drahouš opouštěli o desáté večerní. Unavení a spokojení. Jedenáctý zájezd se vydařil.

VIDEOGALERIE

Videa mykologického kroužku jsou prostě zakletá... nikde mi nevypadává zvuk, jen na akcích kryrských houbařů zcela pravidelně. Zkoušel jsem film uložit od soboty asi čtyřikrát, zvuk vypadával vždy na jiných místech a víc a víc. První pokus byl nejlepší, ze čtyřicetiminutového videa chybí originál zvuk na zhruba deseti vteřinách. Omlouvám se a prosím za odpuštění.