AKTUALITY Z OBCE

MIROSLAV BRDA - rozhovor

19.04.2018 07:07

 

Když jsem před časem spolupracoval na knížce KRYRY Cesta 1945 – 2010, do strany číslo 13 jsem pod kapitolu NEJVÝZNAMNĚJŠÍ OSOBNOSTI KRYR vepsal dvě jména: pana Otakara Dlaska a paní Miloslavy Krátké. Nepochybuji o tom, že až naši následovníci budou tvořit podobnou publikaci, přibude k těmto dvěma osobnostem našeho města i jméno třetí.

 

Totiž jméno Miroslava Brdy.

 

Bezmála čtvrt století ve funkci prvního muže Kryr o něčem totiž určitě svědčí. Tím spíš, že když se po městě pod Schillerovou rozhlednou rozhlédnete, dojdete nepochybně k názoru, že je to město pulzující životem, rostoucí a kvetoucí. Jistě to není zásluhou jediného člověka, takováto práce je prací výhradně kolektivní, týmovou. Ale vždycky musí být někdo, kdo ten kolektiv stmelí, motivuje, vede a řídí. A tímto člověkem je desetiletí právě Miroslav Brda. Netuším, jestli má jeho dlouhodobé a úspěšné působení ve funkci prvního z „konšelů“ obce v našem blízkém či vzdálenějším okolí obdobu, faktem zůstává, že čas nelze zastavit a o Brdově derniéře v starostenské funkci švitoří na střechách domů už všichni kryrští vrabčáci.

 

O tom, jestli o derniéru skutečně půjde, rozhodnou na podzim prostřednictvím komunálních voleb obyvatelé Kryr.

 

Každopádně je to důvod si s panem starostou na pár minut sednout a povídat si. O něm. A faktem zůstává, že bavíte-li se s ním o něm, bavíte se také – a hlavně – o Kryrech.

 

 

  • Když na vás přijdu s otázkou, jak dlouho působíte v kryrské komunální politice, dokážete odpovědět hned nebo budete muset počítat?

 

V komunální politice působím od roku 1986, na to odpovím hned. Tehdy jsem začínal na tehdejším MNV Kryry jako místopředseda se zaměřením na investiční výstavbu, služby a rozvoj obce. Takže počítat musím – je to 32 let.

To bylo období, kdy se nám podařilo vybudovat největší Drobné provozovny v tehdejším Severočeském kraji. Zaměstnávali jsme tehdy kolem 80 stálých pracovníků a vytvářeli čistý zisk pro MNV kolem 3 miliónu korun ročně. V této době jsme poskytovali služby občanům v 16 profesích.

 

  • Dvaatřicet let, to je víc než polovina profesního života. Vzpomenete si, jak jste se k téhle práci dostal? Přemlouval vás někdo nebo jste do toho šel sám? A proč?

 

Pamatuju si na to velice dobře - v té době jsem pracoval jako technik v SD Jednota Podbořany. Jít do komunální politiky mě samotného nenapadlo, přišlo to zvenčí. Jisté tlaky tady prostě byly - já jsem sice odolával velice dlouho a poměrně tvrdošíjně, nicméně nakonec jsem byl donucen jistými praktikami OV KSČ v Lounech, abych přistoupil na zařazení na kandidátku jako možný příští místopředseda MNV.

Je ale fakt, že nelituju. A říkám to po třech desetiletích. A také přesto, že to nebylo často jednoduché.

 

  • Když tedy vzpomínáme – jakých bylo těch více než třicet let? Jak se pod vaším vedením Kryry měnily?

 

Zmíním jen ty největší, nejdůležitější akce nejsou všechny, jen ty, na které si v rychlosti vzpomínám:

V letech 1986 – 1989 došlo k výkupům a demolici 16 kryrských objektů, přípravě nové infrastruktury a výstavbě řady rodinných domů. Byla dokončena výstavba prodejny ve Stebně, výstavba obecního úřadu, pošty a spořitelny (dnes je to lékárna), vystavěli jsme kanalizaci a čističku odpadních vod.  Do města byl zajištěn přívod plynu, zahájena byla také výstavba dvou obytných domů u zdravotního střediska a nového mostu u domu s pečovatelskou službou.

V období 1990 – 1994 pak byla dokončena výstavba bytových domů ve Vodní ulici, plynofikace Kryr a plynofikace 8 blokových kotelen, přístavba 22 bytů v domě s pečovatelskou službou na Malé Straně, dále byly v základní škole vystavěny nové šatny a byla tu i opravena a přeložena střecha. Vybudována byla také místní policejní stanice.

V dalším volebním období (1994 – 1998) byly plynofikovány kotelny v základní a mateřské škole, zajistili jsme dotaci a následně také zahájili výstavbu 23 bytových jednotek u Sokolovny a podařilo se i zajistit dotaci na výstavbu rodinných domků Na Výsluní. Vystavěno bylo také technické zázemí a tribuny na fotbalovém hřišti. Byla připravena projektová dokumentace na odkanalizování ulic 5. Května, Dukelské, Zátiší a zajišťovali jsme pro tento projekt dotaci.

Po mém návratu do čela kryrské radnice (ve volebním období 1998 – 2002 si vedení města vyzkoušeli jiní – pozn. P. Ď.) v letech 2002 – 2006 jsme realizovali výstavbu parkovací plochy u bytových jednotek a rekonstruovali Schillerovu rozhlednu. Ta byla uvedena do původního stavu. Zajistili jsme dotaci a přípravu pozemků na výstavbu rodinných domků v Nové ulici – 1. etapu, opravili školní jídelnu a spolu s tím ve škole proběhla také rekonstrukce sociálních zařízení. Ve zdravotním středisku byl vybudován výtah a započala výstavba víceúčelového sportoviště u ZŠ Kryry. Stačili jsme tehdy vybudovat ještě 2 bytové jednotky pro učitele ve staré mateřské škole.

V období 2006 – 2010 bylo provedeno zastřešení a zateplení pavilonu školní jídelny, výměna oken v základní škole a oprava fasády jak školy základní, tak i mateřské. Přestavěna byla také školní družina. Vystavěli jsme rovněž 3 byty nad zdravotním střediskem.

V letech 2010 – 2014 potom došlo k zastřešení a zateplení tělocvičny, dokončení výměny oken v mateřské i základní škole, byly připraveny pozemky na výstavbu rodinných domků v Pivovarské ulici, vystavěli jsme kanalizaci, přečerpávací stanici a komunikaci Hluboká cesta, která pak dostala i nové chodníky. Celkově zrekonstruováno bylo i náměstí ČSA. Vystavěli jsme také sběrný dvůr s technologií na třídění odpadu, který jsme samozřejmě vybavili i kontejnery. Ve Strojeticích byl opraven kulturní dům, znovu jsme vystavěli Křížovou cestu od kostela k Schillerově rozhledně. Na valu u rozhledny bylo vybudováno odpočinkové místo s havraním kamenem. Proběhla také rekonstrukce hřbitovů v Běsně a Strojeticích.

V posledním volebním období (2014 – 2018) jsme vyměnili střechu a zateplili objekt hasičské zbrojnice, vyměnili tu okna za plastová a pro SDH Kryry zakoupili nejen dvě vozidla, ale zmodernizovali i jeho technické vybavení. Proběhla také rekonstrukce rozlučkové síně na místním hřbitově, byl vystavěn víceúčelový sportovní areál s umělými povrchy i umělým osvětlením, rekonstruovali jsme kulturní dům Kryry a zahájili rekultivaci rybníků v Běsně a ve Strojeticích. Tu bychom měli do konce tohoto volebního období zvládnout.

Stačí takhle stručný výčet?

 

  • Děkuju, myslím, že bohatě… a kdybychom se bavili o penězích – dá se to všechno, co jste teď jmenoval, vyjádřit v číslech?

 

Jistě… mohu odpovědně říci, že za dobu od roku 1986 – 1998 a 2002 až doposud prošlo mýma rukama přes 600 miliónů korun, pod které jsem se musel podepsat a za které jsem tak nesl i odpovědnost. Z toho minimálně 40 % bylo zajištěno z dotací, které jsme museli nějakým způsobem vybojovat.

 

  • Pojďme dál: jste dlouhá léta starostou Kryr, v posledních letech vedete i mikroregion Podbořanska. Netáhlo vás to někdy výš? Do zastupitelstva kraje nebo dokonce do Parlamentu?

 

Víte, já mám v Kryrech dům, rodinu, přátele. Nohejbal. Do práce pěšky pár minut. Do zastupitelstva kraje – kdybych ve volbách náhodou uspěl - bych dojížděl do Ústí nad Labem, do Parlamentu do Prahy. Navíc tyhle funkce vyžadují i jistou angažovanost. Já jsem jako nezávislý (tedy nestranický) kandidát fungoval v Kryrech po celou dobu svého působení, to je od voleb na podzim 1990 ve funkci starosty dvě volební období, tedy do listopadu 1998. Poté jako řadový zastupitel (pracoval jsem jako technik v dnešní AGC) a od listopadu 2002 jsem byl opět zvolen do funkce starosty, kde působím dodnes. Jsem stále nestraník.

Když jsem hovořil o té politické angažovanosti, tak v průběhu let 1990 až doposud jsem měl řadu nabídek vstoupit do několika stran. Všem se mi podařilo úspěšně odolat a zůstávám neustále nezávislý a svůj. Jsem toho názoru, že v každé straně nebo hnutí musíte neustále někoho poslouchat, řídit se příkazy a politickými rozhodnutími, i když s nimi třeba vnitřně nesouhlasíte. Jako nezávislý si ale vytváříte svoji vlastní koncepci a řídíte se jenom svým přesvědčením, zda je to pro lidi dobré nebo ne.

A ať to zazní jakkoli neskromně, podotknu i to, že lepší je být první v Gálii než druhý v Římě. To před více než dvěma tisíci lety prý řekl Gaius Julius Caesar.

 

  • V létě minulého roku jste oslavil 65. narozeniny. Čas nezastavíte, jste penzista. Na podzim nás čekají obecní volby - chystáte se na odpočinek nebo budete ještě kandidovat do zastupitelstva?

 

Máte pravdu, v důchodovém věku už opravdu jsem. Je vedlejší, že se cítím jinak. Samozřejmě jsem zvažoval, že se v nadcházejícím volebním období už o post starosty ucházet nebudu. Nebo alespoň ne za každou cenu. Určitě bych se ale ještě chtěl dostat do vedení obce jako zastupitel, ale toto je plně v rukou občanů – voličů. Jestli ještě stojí o to, abych mohl něčím přispět k rozvoji našeho městečka – a jestli mi dají svůj hlas. 

 

  • Když už jsme u těch voleb – můžeme zkusit půl roku před koncem volebního období bilancovat? Jestli se příliš nemýlím, všechny zásadní položky volebního programu či plánu rozvoje města na léta 2014 – 2018 se do dneška podařilo už realizovat. Co to tedy bylo, co se povedlo, kde jsme zaostali a co je ještě do voleb před námi?

 

Ano, mohu potvrdit, že většinu úkolu, které jsme si v roce 2014 schválili ve svém programovém prohlášení na roky 2014 – 2018, jsme splnili a udělali. A ještě něco navíc, co bylo ku prospěchu občanů našeho městečka a spádových obcí. Konečné bilancování – to po mně teď nechtějte - bude provedeno na červnovém jednání zastupitelstva.   

 

  • Vím, že v minulých třech letech šlo o poměrně velké investiční akce. Hřiště nad školou, rekonstruovaná obřadní síň na hřbitově… i když na některé z nich se povedlo získat dotace, Kryry se na nich významnou měrou vlastními financemi podílely také. Souvisí to s tím, že Kryry mají poslední roky schodkový rozpočet?

 

Ne, jen o to nejde. Stávající investiční akce jsou jedna věc, druhou jsou připravované projekty do budoucna.

 

  • O tom už jsem slyšel – získat dotaci je poměrně velká administrativní taškařice…

 

Zdaleka ne jen administrativní… tohle si asi umí představit málokdo. V první řadě jsou dotační tituly vyhlašovány takovým způsobem, myslím v takových lhůtách, že nemáte šanci reagovat, pokud nejste předpřipraveni. To znamená mít vedle programového prohlášení zastupitelstva, o kterém jsme už mluvili, především hotové projekty. Projekty na všechno, co byste chtěli někdy v budoucnosti realizovat. Tedy konkrétně u nás připravit se například na možnost výstavby nových sociálních bytů pro naše spoluobčany, výstavbu sportovišť v přilehlých obcích, apod. Za tímto účelem zpracováváme nové projekty, aniž bychom tušili, zda je budeme moci v nějakém ušlechtilém termínu realizovat, abychom byli my nebo prostě příští zastupitelstvo připraveno a mohli tak v případě získání dotací pokračovat v další výstavbě.

Co se týká schodkových rozpočtů, které každým rokem schvalujeme (nejde jen o poslední roky…), je to i určitý záměr. V případě schválení vyrovnaného nebo přebytkového rozpočtu vás nic nenutí být neustále ve střehu, získávat nové a nové možnosti čerpání dotací, vymýšlet akce, na které by bylo možno dotace čerpat. Prostě uspokojíte se s tím, takto jsme to schválili, na víc nemáme finance, tak to nebudeme dělat. To je ale podle mého názoru cesta do pekel. Takhle totiž neuděláte nic, nebo hodně málo.

Schodkový rozpočet schvalujeme od roku 2003, přičemž většinou se nám vždy podaří hospodařit s přebytkem. Někdy s větším, někdy s menším.

 

  • Na to navážu: jak jsou na tom Kryry s financemi obecně? Vím, že od roku 2002, kdy jste zpět přebíral po čtyřech letech radnici s několikamiliónovým deficitem (těch miliónů bylo tehdy tuším 5…), se i přes celosvětovou ekonomickou krizi městu dařilo šetřit, deficit postupně snižovat a financování Kryr nakonec přetáhnout do kladných čísel. Ještě roku 2016 hospodařily Kryry s přebytkem 4 milióny korun, v roce 2017 jsme ale o 6 miliónů rozpočet překročili a pro rok 2018 byl schválen rozpočet dokonce s 15 a půl miliónovým deficitem. Už jste řekl, že ten finální účet bude vypadat pravděpodobně jinak, přesto. To všechno s tím, že se schodek srovnává díky úsporám z předchozích let. Jak tedy dnes vypadá městská kasa? Jsme něco v mínusu, na nule nebo nám ještě nějaká koruna zbývá?

 

Město Kryry – a to už od roku 2005 nemělo - a dodnes nemá žádné dluhy. Mohu říci, že i přes velké investice, které jsme v uplynulých letech realizovali a hlavně díky tomu, že se nám podařilo zajistit dostatečné množství dotací, činil zůstatek na účtech města Kryry k 31.12 2017 celkem 28 156 804,- Kč. Také proto jsme si tedy mohli dovolit pro rok 2018 investovat hlavně do místních komunikací a schválit schodkový rozpočet ve výdajové části výši o 15 miliónu korun. A ještě nám do budoucích let zbude cca 13 miliónů korun například na zajištění nové bytové výstavby, která je plánována na roky 2019 – 2020.

 

  • V tomto volebním období se na správě města podílelo v jeho zastupitelstvu celkem 7 subjektů: Za kryry, Strojetice, Stebno a Běsno krásnější (5 mandátů), Za prosperitu obcí a budoucnost našich dětí (2 mandáty), ČSSD (2 mandáty), KSČM (1 mandát), Moje Kryry (1 mandát), Za Kryry a obce Strojetice, Stebno a Běsno bohatší (1 mandát) a ODS (1 mandát). To je pomalu jako v naší poslanecké sněmovně… jak se s tolika lidmi poměrně různých názorů spolupracovalo?

 

Nemohu si stěžovat. Spolupráce se všemi zastupiteli byla a je na dobré úrovni – všichni dostali možnost na počátku volebního období si zařadit do programu rozvoje obcí Kryr na roky 2014 – 2018 něco ze svých předvolebních slibů, nápadů a vizí, z čehož se nám následně podařilo sestavit poměrně solidní program rozvoje, který byl schválen. A který je – opakuju to znovu - nezbytně nutný při předkládání žádostí o dotace.

 

  • Jak vidíte rozvoj Kryr do dalšího volebního období?

 

Město má našlápnuto velice dobře a jistě se i v dalším volebním období bude rozvíjet dál. Některé věci jsou a budou ještě připraveny, jiné si dotvoří nové vedení města, které se ustaví v říjnu letošního roku po komunálních volbách.

Pro další růst a úspěšný rozvoj Kryr a jejích spádových obcí je zapotřebí, aby ve vedení a v  čele města stál někdo, kdo má obrovskou vizi, kam chce naše městečko dovést dál v budoucnosti, a to ve všech oblastech. Tedy v investiční výstavbě, školství, sociálních službách, sportu, kultuře, cestovním ruchu, rozvoji služeb ve zdravotnictví, volnočasových aktivitách apod. Pokud se to i v budoucnu bude dařit, bude to pro Kryry a okolní obce jedině dobře.                                                               

 

  • Chtěl byste dodat něco závěrem?

 

Na závěr bych přál nám všem, aby se nám v našich obcích žilo lépe a lépe. A hlavně v klidu a míru.

 

  • Díky za rozhovor.

 

Březen 2018

 

VELIKONOČNÍ MŠE SVATÁ

02.04.2018 09:15

 

Jen několikrát do roka se otevírá kostel Nanebevzetí panny Marie ve Strojeticích. Velikonoce pak jsou takovým svátkem, kdy se tu lidé tradičně sejdou na svaté mši.

 

Tu tady v neděli 1. dubna 2018 celebroval otec Alexander Siudzik. V jejím rámci byl také Osadním výborem Strojetice připraven kulturní program, v němž vystoupila talentovaná houslistka Eliška Janoušková (11 let) a potom i kapela Modrá kost z Lubence. Ta zahrála autorské písně Jany Michalcové – trochu střižené folkem, šansonem nebo třeba i blues.

 

Alexander Siudzik

 

Eliška Janoušková (Teplice)

 

Modrá kost (Lubenec)

 

Nabízíme krátkou FOTOGALERII

 

 

 

 

OSLAVA MDŽ VE STROJETICÍCH

18.03.2018 06:20

 

 

V pátek 9. března 2018 oslavili Mezinárodní den žen také ve Strojeticích. V místním kulturáku se sešlo tentokrát více než padesát lidí, pro které byl připraven kulturní program, pohoštění a pro každou z žen samozřejmě kytička.

 

 

 

 

 

Oslavu zahájily nejmladší kryrské mažoretky Cherrios s novým vystoupením. I když jejich sestava, s níž se o velikonočním víkendu představí na své první letošní soutěži v Děčíně, byla ještě s chybami, děvčátka se snažila, líbila se a sklidila zasloužený potlesk.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vystoupila také paní Zdeňka Trinerová – bohužel v době neustupující chřipkové epidemie hlasově indisponovaná, a tak si o to víc její minirecitál zasloužil uznání.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komu chřipka v nejmenším nevadila, to byli bubeníci z výchovného ústavu z Buškovic. Kapela, která si říká Australien Buš-kovice zahrála (zabubnovala) od populárních skladeb po klasiku od Bacha.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Kytičky ženám s přáním všeho nejlepšího pak rozdali muži z místního osadního výboru. K tomu vyhrával Iša Barák, takže se také zpívalo a tancovalo.

 

 

 

 

 

 

 

 

V závěru milého večera vystoupila i kryrská Recesse.

 

 

Nabízíme malou FOTOGALERII a pro ty, kdo se příjemné akce účastnili (pro ostatní ochutnávku atmosféry…), také videovzpomínku:

 

 

 

OSLAVA MDŽ

05.03.2018 05:48

 

V neděli 4. března 2018 si na akci připravené místní pobočkou svazu žen, stejně jako na mnoha dalších místech naší země, i dámy v Kryrech připomněly Mezinárodní den žen.

 

 

 

 

V místním kulturáku se jich sešlo hned několik desítek. Pozdravit je přišli za vedení Města zastupitelé Josef Kolář a Kamil Kraus, zpříjemnit odpoledne hudbou přijel Iša Barák. Vystoupily děti z mateřské školy Pohoda, které pak rozdaly svým maminkám, babičkám i prababičkám po kytičce. Ženy si připily sklenkou vína, občerstvily se kávou, zákuskem nebo chlebíčky a jednohubkami, které byly připraveny na stolech.

 

 

Nikomu nevadilo, že „MDŽ je socialistické peklo.“ Tenhle blábol jsem se dočetl na internetu. Je to prý věc, která by okamžitě měla vymizet z kalendářů i z našich pamětí. Je to komunistický pozůstatek, který „páchne karafiáty a povinnými besídkami ve školce. Fuj!“

 

Nevím, kdo je autorem výše uvedených řádků (pro jistotu se hrdinně nepodepsal…), čím jsem si však jist je ta skutečnost, že jde o pablba grandiózních rozměrů. Mezinárodní den žen se totiž slaví už od počátku 20. století a s komunistickým režimem v Československu jeho vznik absolutně nesouvisí. Původní základní myšlenkou MDŽ je občanská a politická rovnoprávnost mužů a žen, zapojení žen do rozhodovacích procesů, zavedení volebního práva pro ženy a odstranění genderové diskriminace. MDŽ by tedy neměl být spojován s komunismem, ale s mnohaletým mezinárodním bojem za ženská práva a rovnoprávnost mužů a žen. Jako takový je MDŽ důležitým dnem každoročně připomínajícím nikoli éru komunismu, ale boje žen za svá práva.

 

Mezinárodní den žen má svůj původ v době sociálních krizí a příprav států na nadcházející světovou válku. V této době se začaly ženy zasazovat o svá práva a pronikat tak do veřejného života. Počátky můžeme spatřovat v roce 1907, kdy se konal první mezinárodní sjezd socialistických žen ve Stuttgartu. Právě zde padl návrh, aby se ženy určitý den v roce scházely a požadovaly volební právo. Této konference se účastnilo téměř 60 delegátek z 15 zemí. Důvodem proč se měly ženy v boji za svá práva scházet v jeden určitý den, byla snaha upozornit na tuto problematiku širokou veřejnost, jak ženy, tak také muže.

 

V roce 1908 se pak sešlo několik tisíc žen a pochodovalo ulicemi v New Yorku. Demonstrovaly za zkrácení pracovní doby, zvýšení mezd, volební právo a za politická a hospodářská práva pro ženy. Od tohoto roku se pak ve Spojených státech začal slavit poslední únorovou neděli „Národní den žen“. V Evropě byl Den žen zaveden o dva roky později, v roce 1910, na druhé mezinárodní konferenci socialistických žen v Kodani, kdy se z tohoto dne stal mezinárodně oslavovaný den na návrh Clary Zetkinové, německé socialistky a zakladatelky dělnického ženského hnutí. Clara Zetkinová prosadila pořádání mezinárodního svátku za účelem boje za volební právo žen. V Kodani tak došlo k proklamování Mezinárodního dne žen na počest boje žen za svá práva a dosažení volebního práva. Poprvé se ženy takto organizovaně sešly o rok později, v roce 1911, v několika evropských zemích, mimo jiné také v Rakousko-Uhersku.

 

 

Později se dnem žen stal 8. březen, který se ustálil po první světové válce a to především vlivem demonstrace žen a jejich protestních akcí proti 1. světové válce konaných v Petrohradě 23. února roku 1917. Po abdikaci cara byla ustavena prozatímní vláda, která schválila volební právo žen. Podle gregoriánského kalendáře je 23. únor vlastně 8. březen a proto se tento den ustanovil jako Mezinárodní den žen.

 

MDŽ pak byl oficiálně uznán OSN v roce 1975, což byl Mezinárodní rok žen. V tomto roce MDŽ uznalo také mnoho národních vlád. V roce 2001 vydal generální tajemník OSN u příležitosti MDŽ poselství, kde zdůrazňuje problém současné doby - nerovnoprávné zastoupení žen v politickém životě. Upozornil na to, že je třeba do rozhodovacích procesů zapojit více žen, neboť jejich přístup může v mnohém přispět v předcházení konfliktů a zajišťování míru.

 

Dnes je MDŽ demonstrací za odstranění diskriminace a lepší pracovní podmínky žen a připomínkou boje za jejich rovnoprávnost.

 

MDŽ a 8. březen je tedy možná částečně poznamenán svou komunistickou minulostí, kdy se ho politická elita tehdejšího Československa zmocnila k využití své propagandy, jde však o svátek uznávaný v různých částech světa. Připomínat a oslavovat tento den je velice důležité, neboť to znamená podporovat a souhlasit s rovnými příležitostmi pro ženy a muže v zaměstnání, politice, vzdělání, rodině a ve veřejném životě vůbec. Tento den může být také připomínkou, že ačkoli došlo v určitých oblastech k výraznému zlepšení v postavení a právech žen, stále ještě není situace ve všech oblastech a také ve všech státech uspokojující. Je nutné dále prosazovat rovnoprávnost žen a mužů a v některých zemích je navíc nutné dále bojovat za ženská práva, kterých se tam ženám nedostává ještě ani nyní, v 21. století.

 

MDŽ nám tedy připomíná, že boj za ženská práva a rovnoprávnost ušel už dlouhý kus cesty, dlouhý kus cesty má ale ještě před sebou.

 

Milé dámy, všechno nejlepší. Hodně zdraví, štěstí, lásky a pohody.

 

 

Nabízím malou FOTOGALERII a samozřejmě i krátké video:

 

 

 

 

HOUBAŘI ODEMKLI LES

25.02.2018 20:27

 

Členové Mykologického kroužku Kryry, kteří se sešli v sobotu 24. 2. 2018 odpoledne v kryrské Sokolovně, zahájili na své první letošní schůzi novou houbařskou sezónu. 

 

Tentokrát čestný člen kroužku a starosta města Miroslav Brda pronesl tajemnou formuli a otočil klíčem, čímž pro rok 2018 odemkl les.

 

 

„Symbolickým otočením klíče odemykám les pro rok 2018,“ řekl, „Všem vám přeji, abyste měli plné košíky. Nejenom jeden, ale vždy, když půjdete do lesa.“

 

 

Mimochodem: onen klíč, jehož autorem je kovářský mistr a dlouholetý člen kroužku „Vilda“ Foltán, Miroslav Brda kryrským mykologům tak trochu závidí. Městský úřad sice podobným zařízením k symbolickému otevření všech úspěšně dokončených akcí ve městě disponuje, ale zdaleka ne takovým, jaký mají právě houbaři. Takové exempláře vykoval pan Foltán pouze tři: jeden zůstal doma, další dostali žatečtí houbaři a poslední putoval k mykologům do Mariánek.

 

 

Na první letošní schůzi byl vyhlášen i nejlepší houbař loňské sezóny, jímž se stal Jan Kneifel. Proběhla také tradiční degustace hub ve sladkokyselém nálevu. Tady šestičlenná komise ochutnala desítky vzorků, z nichž se hodnotilo v kategoriích jednotlivá houba a směs. V jednotlivé houbě komise přidělila nejvyšší počet bodů (27 b.) smrkovému hřibu Kamila Krause, v kategorii směsí však došlo ke kuriózní situaci, kdy dva vzorky byly hodnoceny naprosto shodně – 23 b. Dvě první místa nakonec přidělena nebyla, protože vedení kroužku přistoupilo k rafinovanému kroku: jmenovalo nezávislého arbitra, který v původní komisi neseděl – byl jím Václav Milota (v dobrém bylo řečeno, že „je z nás všech nejmlsnější…“), který po dlouhém váhání rozhodl ve prospěch paní Marie Filipové.

 

V rámci své první schůze popřáli kryrští houbaři také ženám k jejich svátku, Mezinárodnímu dni žen. Tentokrát nikoli kytičkou, jak vždy bývalo zvykem, ale sladkostí: skvostným větrníkem z místní cukrárny. Všem našim lepším polovičkám popřál Kamil Kraus, a to způsobem, který vyrazil dech. Šlo totiž o jeho entrée na pódium kulturáku, což byl výkon vrcholně sportovní a v jeho věku (více než 70 let…) tak neuvěřitelný, že mu se sporťáky TV NOVA dávám palec nahoru:

 

 

Připraveno bylo i pohoštění – krom párku s hořčicí se houbaři dočkali i vepřových hodů. Ty byly avizovány dopředu a konaly se díky zdařené akci z podzimu minulého roku, kdy naši mykologové na svou akci (šlo o zamykání lesa 19. 11. 2017) pozvali Annu Volínovou a Václava Žákovce a spolu s nimi i širokou kryrskou veřejnost, která za vystoupení oblíbené dvojice zaplatila symbolické (takže luxusní) vstupné. Tah mykologů vyšel, nějakou korunu díky tomu, že přišla víc než stovka lidí, vydělali a zabíjačka se tak stala realitou. Vepřových pochutin bylo dokonce tolik, že si domů každý odnesl i malou výslužku.

 

 

Zbývá dodat, že po celé odpoledne k tanci i poslechu vyhrával Jaroslav Tříska. Nálada byla prostě výjimečná a jediným stínem na celé akci byla poněkud nižší účast, než bývá zvykem. Dílem se o to postarala pravděpodobně chřipková epidemie, dílem naše hokejové utkání o bronz na zimní olympiádě.

 

Nabízíme malou FOTOGALERII a samozřejmě také krátké video:

 

 

 

 

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>