V pořadí již 14. vlastivědný zájezd uspořádal v sobotu 14. 9. kryrský mykologický kroužek. Tento rok zamířil do nedaleké Chyše; počasí docela přálo - a i když se letos v rámci akce nehoubařilo, byť právě o tom by měla být (houby prostě v polovině září v bezprostředním okolí Lubence nerostly…), zájezd se vydařil.

Zaplněný autobus Václava Stropnického (bez jednoho se zájezdu účastnila čtyřicítka houbařů) vyrážel z Podbořan v ušlechtilých 8,30 hodin, ve Strojeticích u rybníka nabíral další účastníky o deset minut později; zde došlo k dramatickému zpoždění, neboť se pátralo po k akci přihlášené paní Zdeňky Müllerové, dobré to duši nejen strojetických, ale také mnoha kryrských akcí, která na zastávku autobusu nedorazila. Nereagovala na telefonáty – a nakonec ani na Pepíka Koláře, který obešel její chalupu a zoufale klepal na všechna okna, jež vedou do ulice. Nic… a tak se jelo do Kryr. Tady už před Sokolovnou netrpělivě přešlapovali další výletníci. Autobus se pak doplňoval ještě houbaři ze Stebna, Petrohradu a Lubence. Na místo určení, do Chyše, dojeli naši mykologové v souladu s připraveným itinerářem.

Jako první si houbaři prohlédli raně barokní římskokatolický chrám Povýšení svatého Kříže (nebo též Zvěstování Panny Marie) – pouze zvenčí, uvnitř je uzavřen. 

Kostel je nepřehlédnutelný, tvoří dominantu Chyše a – žel - zrekonstruován je pouze z části. A to měl na kahánku: v roce 1970 byl totiž v tak dezolátním stavu, že ze strany církve a obce bylo zažádáno o schválení jeho demolice. Odpověď z památkového úřadu však byla jednoznačná: za žádnou cenu nesmělo dojít ke zbourání tak významné památky. Následně bylo doporučeno urychlené provedení oprav, a to zejména střechy. „Urychlená“ rekonstrukce krovu a střechy znamenala, že se uskutečnila až za dvacet let. Roku 1991. Až o dalších pět let později bylo nařízeno dokončení oprav a natření části fasády, dále také provedení opravy oken. Neopraveno zůstalo hlavní průčelí, na němž je umístěno několik soch, které vyžadují renovaci. Nicméně chybí finance – náklady na opravu každé jedné skulptury se totiž odhadují na nezanedbatelných čtvrt miliónu korun. 

Zpět k zájezdu: k výpravě se připojuje i paní Müllerová, která přemluvila některého ze sousedů, aby ji do Chyše za výletníky odvezl. Tady také couvá autobus pana Stropnického nekonečné desítky metrů uzoučkou příjezdovou silnicí, protože se u kostela nedokáže otočit.

Zámek Chyše, který nejstarší historické zprávy zmiňují již v 2. polovině 12. století (tehdy na místě dnešního zámku stála tvrz, sídlo starobylého vladyckého rodu Odolenoviců) v roce 1766 získal hrabě Prokop Lažanský z Bukové. V majetku tohoto rodu zůstal pak až do roku 1945, kdy byl podle Benešových dekretů zestátněn. Po 2. světové válce přešel tedy zámek do vlastnictví státu; sídlilo v něm několik institucí, které se o něj ale příliš nestaraly, takže v roce 1967 musel být uzavřen a plánovaných oprav se do roku 1989 už nedočkal.

Začátkem roku 1996 zchátralý zámek koupil Ing. Vladimír Lažanský (na obrázku vlevo) s manželkou Marcelou a téhož roku zahájili jeho celkovou obnovu. Oprava této památky byla naštěstí zařazena do Programu záchrany architektonického dědictví ČR při Ministerstvu kultury ČR. Z fondu tohoto programu byly poskytovány také finanční dotace, bez nichž by zámek Chyše určitě nevypadal tak, jak dnes vypadá. První zámecká expozice byla pak otevřena 30. května 1999 a od té doby se rok co rok rozšiřuje.

Zhruba hodinovou prohlídku zámeckých interiérů absolvovali naši houbaři kolem poledního. Mimo prohlídkový okruh si pak mohli prohlédnout také zámecká sklepení a o třinácté hodině je čekal oběd v restauraci panského pivovaru, který je celého zámeckého areálu součástí. Byl vystavěn v letech 1839 – 1841, přičemž nově funguje od roku 2006, kdy tady byla po 74 letech obnovena výroba piva. Mimochodem moku to výtečného. V místní restauraci účastníci zájezdu také poobědvali – svorně místní pivovarský guláš s dvojitým knedlíkem, přičemž šlo o guláš velmi chutný, ať jakkoli pro restaurační zařízení v našich končinách zcela běžný – jen z toho „dvojitého knedlíku“, o kterém jsem si bláhově myslel, že půjde o nějaký nadstandard (kupř. porce přílohy navíc…), se vyklubaly dva knedlíky houskové a dva bramborové, což bylo ve finále méně, než v každé restauraci normálně dostanete.

Kryrští houbaři si pak mohli prohlédnout i zázemí pivovaru, což – bez mučení se přiznávám – mne hrubě zklamalo. Vím, jak obrovský je plzeňský Prazdroj (jako fabrika…), smíchovský Staropramen také zabírá několik bloků této pražské čtvrti a Branický pivovar na druhé straně Vltavy není objekt zcela přehlédnutelný. Všichni v Kryrech víme, jak vypadá krušovická „varna piva“ a jak je rozlehlá, známe Žatecký pivovar nebo ten Rakovnický. Chyšská piva – myslím tím všechna jejich piva - jsou totiž vařena v jediné místnosti; v místnosti nikoli výrazně větší než náš obývák, do níž jsme hleděli přes skleněné dveře a ať jsem se platným potravinářským průkazem tloukl do stehen jakkoli, nebyl jsem dovnitř vpuštěn ani náhodou. O všech ostatních ani nemluvím. Mykologové se jen v jakémsi předsálí varny dověděli – tentokrát od samotného Ing. Vladimíra Lažanského – něco o historii zámeckého pivovaru, aby sám hrabě poté vnikl do oné přísně střežené místnosti a osobně natočil do sklenic pivo, které se degustovalo.

Odpoledne strávili houbaři v malebné vesničce Tis u Blatna. Konkrétně v restauraci „U kamenného stolu“. Tady už byl připraven Miroslav Kondelík z Lubence, který přijel mykologické odpoledne zpříjemnit pěknou písničkou. Skutečně houbařit pak z tohoto stanoviště vyrazili jen ti nejskalnější ze skalních a dlužno podotknout, že se ze svých kraťoučkých výletů po okolí nevraceli sice s plnými košíky, přesto s nějakými úlovky zpátky na „základnu“ dorazili.

Ostatní účastníci si příjemné odpoledne, kdy nebylo vedro, ale v jeho začátku ani zima, užívali na terase hostince každý po svém. Někdo písničkou či tanečkem – mimochodem pan Kondelík nabídl všem, aby si z jeho repertoáru vybrali skladbu, jíž během odpoledne či večera zahraje, čehož svorně všichni využili – někdo se veselil při láhvi vína, někdo u žejdlíku svijanského piva, všichni ale především v dobré náladě a družném potlachu.

A protože nebyly houby, tento rok se tak zcela samozřejmě nekonala ani jejich improvizovaná výstavka a neoceňovaly se tak ani ty nejlepší „úlovky“. Přesto drobné dárky, které této akci věnovalo Město Kryry, nezůstaly ležet ladem a své příjemce si našly. Připravena byla opět totiž celá řada soutěží a oceněni – a odměněni - byli ti z našich mykologů, kteří k věhlasu tohoto letitého kryrského kroužku přispěli.

S večerem se pak zábava přesunula do sálu hostince. Venku už zkrátka příliš útulno nebylo. Tady se ke kryrským mykologům s chutí přidali i místní, a tak se kolektivně hodovalo (k večeři si houbaři dali řízek s bramborem…), zpívalo a tancovalo. Například od maminky Heleny vím, že malá Anička něco podobného zažila prvně v životě - a moc se jí to líbilo.

Naše příroda i města a obce během víkendu 6. - 7. dubna opět o něco prokoukla, a to díky dobrovolníkům, kteří uklízeli snad v každém koutě České republiky. Připojily se také Kryry.

„Podle údajů které máme k dispozici, se o víkendu konalo 2 273 úklidových akcí, do kterých se zapojilo na 65 000 dobrovolníků. Tolik jich v České republice v jeden víkend ještě nikdy v historii neuklízelo,” uvedl za organizátory akce „Ukliďme svět, ukliďme Česko“ Miroslav Kubásek.

 

„Naším cílem není donekonečna uklízet nepořádek po druhých, proto se snažíme stále více zaměřovat na osvětu a prevenci vzniku odpadů. Jedním z témat, která se k tomu nabízí, jsou pneumatiky. Ty jsou takovým naším skládkovým evergreenem. Každoročně je nacházíme v lesích, po příkopech či dokonce v potocích, řekách a na dalších těžko uvěřitelných místech. Jen letos během jarních úklidů jich dobrovolníci napočítali 16 500. Přitom je to zhola zbytečné, neboť u nás funguje systém zpětného odběru pneumatik, díky kterému je může každý motorista bezplatně odevzdat na jednom z 2 900 sběrných míst. Ta jsou snadno k nalezení na stránkách www.eltma.cz,“  říká další z organizátorů Radek Janoušek.

A jak to vypadalo v Kryrech?

Kryry se akce „Ukliďme svět, ukliďme Česko“ účastnili poprvé. Sraz byl nahlášen na sobotu 6. dubna 2019 v 9.⁰⁰ hodin u kostela. První dobrovolníci začali přicházet již před devátou - byli mezi nimi jak jednotlivci, tak skupinky mladých i starších lidí, školáci i předškoláci s rodiči - a přijely i maminky s kočárky. Věkové kategorie? Od seniorů po mimina – měli jsme půlročního účastníka!

Počasí nám přálo a všichni dorazili v dobré náladě. Bylo milé vidět, kolik lidí nás v úklidu přišlo podpořit.

Bylo nás krásných 80. 35 dospělých, 45 dětí.

Po přivítání a seznámení s plánem a cílem setkání se všichni účastníci akce rozptýlili do všech stran a zmizeli v křovinách úbočí Kostelního vrchu. Děti vzaly kopec doslova útokem. Uklízelo se nejen podél cestiček, ale odpadků byly zbavovány i příkré stráně a likvidovaly se samozřejmě i černé skládky.

Přestože byl pro letošní rok vyhlášen nosným tématem akce sběr pneumatik, tak pro kryrské bylo důležité odlehčit přírodě u naší hojně navštěvované Schillerovy rozhledny, aby se zde domácí i návštěvníci této naší dominanty cítili příjemně. I tak jsme zadání alespoň zčásti splnili: na černé skládce se totiž pneumatiky našly.

Po zhruba dvou hodinách intenzivního sbírání a „pytlování“ jsme se nakonec znovu sešli u kostelní zdi, kde pro nás pan Petr Ulke přichystal táborák s opékáním špekáčků a všechny zúčastněné za odvedenou práci pohostil. Město Kryry zajistilo dřevo na táborák a starosta Miroslav Brda přinesl pro všechny malé (šikovné…) pomocníky milou, protože sladkou tečku v podobě sušenek. Kryrští dobrovolní hasiči nejenom, že asistovali u opékání buřtů, ale těsně před polednem oheň, na kterém se uzeniny rožnily, hrdinně uhasili. Jako ukázku své práce.

Závěrem si dovoluji poděkovat všem, kterým nebylo lhostejné, jak to kolem nich vypadá, a tak přišli a pomohli vyčistit a zkrášlit náš domov. Pokud se i vám akce líbila, tak se budeme těšit - na viděnou - při podzimním úklidu, do kterého bychom se rádi přihlásili.

Resumé: kolik se v Kryrech sesbíralo odpadu?

46 pytlů, které reprezentovaly 966 kg. Pneumatik, sudů, plechů, okapů, hadic, přepravek, plastů,… 295 kg.

Tedy celkem 1 261 kg!

Vladimíra Járová

FOTOGALERIE

A první číslo (v jeho úvodníku jsem napsal, že jde o letošní „druhé první“ číslo…) je konečně venku. Vyjít mělo v březnu, vyšlo až začátkem dubna, za což se hluboce omlouvám, ale dřív se to stihnout prostě nedalo.

Do již připraveného čísla, které mělo jít do tisku zhruba v polovině března, vstoupil nový prvek: totiž nabídka redakčního systému, na který vedení města nakonec kývlo. Znamenalo to však se s touto novinkou naučit pracovat. Tedy hotovou Rozhlednu předělat, znovu do textů vkládat fotografie, vše přizpůsobit nové grafice a novému formátování. To nějaké úsilí a nějaký čas prostě zabralo.

Jestli je „nová“ Kryrská rozhledna lepší té, na kterou jsme byli roky zvyklí, nechávám na posouzení čtenářům. Pevně věřím tomu, že ty neskutečné hodiny práce, po které jsme se s novým redakčním systémem prali, za to stály. Že je to posun k lepšímu.

 KRYRSKÁ ROZHLEDNA 1/2019  

V „nové“ Kryrské rozhledně jsem slíbil, že kompletní text pravidel městského čtvrtletníku, s nimiž byli kryrští konšelé seznámeni na únorové schůzi zastupitelstva, bude zveřejněn jak na tomto webu, tak na oficiálních stránkách obce.

Tímto jej na serveru KRYRY info předkládám:

Organizace Kryrské rozhledny

Vydavatelem Kryrské rozhledny (dále jen KR) je město Kryry.

KR je vydávána a vychází v souladu s aktuálním zněním Zákona č. 46/2000 Sb., o právech a povinnostech při vydávání periodického tisku (Tiskový zákon) a ustanoveními Zákona č. 89/2012 Sb. (Občanský zákoník).

KR vychází jako čtvrtletník (březen, červen, září a prosinec) a je apolitická. Ve výjimečných případech (např. volby) mohou vycházet její zvláštní vydání, které budou jako „speciály“ označeny. O vydání mimořádných čísel KR informují s předstihem ostatní informační kanály města.

Uzávěrky jednotlivých čísel KR jsou k 25. 2., 25. 5., 25. 8. a 25. 11.

KR bude vycházet 15. 3., 15. 6., 15. 9. a 15. 12.

Inzerce je v KR zveřejňována zpravidla za úplatu. Za obsah inzerátu odpovídá inzerent (ceník inzerce v příloze).

Tematické zaměření a obsah zpravodaje:

Město Kryry vydává KR za účelem poskytnout obyvatelům obce objektivní informace týkající se činnosti městského úřadu, dále společenského, kulturního, sportovního a dalšího dění v Kryrech. Ve zpravodaji jsou zveřejňovány zejména:

a) informace o činnosti městského úřadu,

b) sdělení a informace o dění ve městě,

d) informace organizací a institucí.

Redakci zpravodaje tvoří tříčlenná redakční rada (2 členové + šéfredaktor) a dopisovatelé KR.

Redakční rada:

Složení redakční rady navrhuje Kulturně školská komise a Komise informačně právní. Redakční radu jmenuje starosta města. Funkce člena redakční rady je nezastupitelná a je s ní spojena povinnost účastnit se činnosti redakční rady.

Zasedání redakční rady svolává v navzájem potvrzených termínech šéfredaktor KR, a to minimálně 4x ročně (před vydáním aktuálního čísla). Jednání redakční rady je neveřejné (jednání redakční rady se mohou bez práva rozhodovat účastnit zástupci IPK a KŠK, kteří členy rady navrhují, a starosta města, který je jmenuje). O průběhu jednání se pořizuje zápis. Redakční rada je schopna platně se usnášet, jsou-li přítomni minimálně 2 její členové. V případě nepřítomnosti některého ze členů redakční rady se u závažných témat oslovuje tento korespondenční formou. Redakční rada může na návrh některého ze svých členů umožnit na svém jednání účast hostů.

Členství v redakční radě zaniká:

a) odvoláním člena starostou města,

b) vzdáním se členství (musí být písemné k rukám starosty),

c) úmrtím člena.

Redakční rada je plně zodpovědná za obsah periodika. Jejím právem je nezveřejnit příspěvky, kdy

1. je článek urážející, prokazatelně nepravdivý, obsahuje vulgarismy apod.,
2. je článek nepřiměřeně dlouhý nebo obsahuje příliš mnoho chyb,
3. se jedná o reklamu,
4. je téma irelevantní (např. nesouvisí s obcí nebo je příliš marginální),
5. je článek nesrozumitelný (odborný jazyk, nejasnost tématu apod.),
6. článek poslal anonym.

Redakční rada je oprávněna (po dohodě s autorem) příspěvky krátit.

Šéfredaktor:

Šéfredaktor řídí vydávání časopisu. Dohlíží na zpracování aktuálních témat, řídí práci redakce a má poslední slovo v případě sporu o (ne)zveřejnění některého příspěvku nebo jakéhokoli jiného problému v redakci nebo v časopisu.

Dopisovatel:

Dopisovatel dodává aktuální, nezaujaté a jazykově korektní články, při jejichž tvorbě dodržuje novinářskou etiku. Je nestranný, dodává články včas a v předem domluveném rozsahu.

Redaktor je povinen důsledně oddělovat zpravodajství (informativní články) a publicistiku (texty s uvedením vlastních názorů).

Náklady na vydávání zpravodaje jsou hrazeny z prostředků města. Platby za zveřejnění inzerátů ve zpravodaji a prodej KR jsou příjmem města.

Tyto zásady nabývají účinnosti dnem 27. 2. 2019

Miroslav Brda, starosta města Kryry

Kdo můžete, Strojeticím se v příštích týdnech raději vyhněte! Tady se totiž na silnici vehementně buduje. Sice z mého laického pohledu poměrně svérázným způsobem, jenže to je pro českou kotlinu patrně obvyklé.

Když jsem se naposledy (loni v létě) setkal s Dušanem Krivským, který do Kryr nepřijel tentokrát vlakem, ale autem, ptal se mě, jak je možné, že v Čechách neexistuje úsek dvaceti kilometrů silnice, na kterém by nebylo omezení, kde by se nepracovalo. V tom bych zásadní problém já osobně neviděl – malér je to, že se na těch vyloučených úsecích velmi často nepracuje vůbec! A tak - když jsem cestoval před několika dny do Prahy - před Krupou narazil na zavřený jeden jízdní pruh o délce několika set metrů (semafory s děsivými intervaly…), přičemž v Krupé v osm ráno předstíral horečnou činnost jeden stavební stroj, který sledovalo pět chlapíků, aniž by cokoli dělali.  Kde se dělá, to je na stavbě dálnice mezi Krušovicemi a Novým Strašecím, abyste pak kilometry jeli po dálnici D6 svedené do jediného jízdního pruhu, přičemž jsem ve vyloučeném úseku – to už bylo půl deváté - nezahlédl jediného človíčka.

To ve Strojeticích se pracuje! Od křižovatky na Kryry směrem na Očihov jsou semafory, vyfrézovaná a vybagrovaná polovička komunikace. Mrkněte na obrázek vlevo. A na ní nikdo… firma se přesunula do druhé polovice vsi, aby tady čistila, obnovovala zarostlé a zanesené příkopy. Tedy ve Strojeticích brzdí šoféry jednak semafory, jednak práce probíhající o pár desítek metrů dál – a to i takové, které si čas od času vynucují zastavit vozidla v obou směrech.

Ku cti společnosti Roadfin, která tu práce provádí, je třeba říci, že celkem smysluplně řídí v okolí místa práce dopravu, k jejímuž kolapsu tak dochází jen ve výjimečných případech. Nerozumím jen tomu, proč firma nejprve „zlikvidovala“ jeden jízdní pruh od revitalizované strojetické požární nádrže ke konci vsi směrem na Očihov, aby to následně nechala ležet a přesunula se na druhý konec obce. Nicméně nerozumím všemu, třeba je to takto v pořádku.  

„Na stavbě komunikace I/27 Strojetice v úseku, o kterém se zmiňujete,“ vysvětluje jednatel společnosti Roadfin Ing. Václav Kotěšovec, „se dle projektu mělo provádět ofrézování asfaltobetonových vrstev, odtěžení konstrukčních vrstev a následné nahrazení novým souvrstvím.“

Problém je v tom, že během provádění prací bylo zjištěno, že podloží je natolik neúnosné (podmáčené), že jediným řešením je sanovat i vrstvu pod úrovní zemní pláně. „To je záležitost neobsažená v projektu,“ pokračuje Ing. Kotěšovec, „což v České republice podléhá jistému procesu projednávání a schválování s investorem stavby – tím je Ředitelství silnic a dálnic ČR.“

Komplikace tento fakt tedy nepřinesl jenom řidičům, kteří Strojeticemi projíždějí, ale i firmě, která stavbu realizuje. „Řešili jsme to tak,“ říká dále jednatel společnosti Roadfin, „že naše kapacity byly po dobu řešení problému přesunuty na jiný úsek stavby, protože termín dokončení i přes tuto skutečnost nechceme prodlužovat. Plně chápeme pocity řidičů, ale tyto věci se v případě podobných rekonstrukcí bohužel někdy stávají (i sebelepší diagnostika mnohdy tyto problémy nedokáže objevit) a je potřeba vše odborně vyřešit tak, aby prováděné dílo bylo předáno v potřebné kvalitě.“

Takže nikoli mizerný itinerář provádění prací či zlovůle zaměstnanců firmy, která na stavbě působí.

Objektivní důvody – výše jsme je zmínili – zastavily práce na odfrézovaném a částečně odbagrovaném úseku silnice ve Strojeticích. Dobrá zpráva je ta, že by se už dnes měla na inkriminované místo technika a lidi vrátit. Dvě dopravní uzávěrky jsou ve Strojeticích prostě moc.

Ukliďme Kryry, ukliďme si pod rozhlednou! Vyzýváme všechny, kdo chtějí svým přičiněním něco kolem sebe změnit! „I za jeden jediný den lze udělat velkou změnu, a čím více nás bude, tím budou Kryry čistší a hezčí!“

POJĎTE DO TOHO S NÁMI! V SOBOTU 6. DUBNA 2019!

Měsíc před hlavním termínem dobrovolnické akce „Ukliďme svět, ukliďme Česko“ evidují organizátoři ze spolku Ukliďme Česko a Českého svazu ochránců přírody již 1 300 nahlášených akcí, což je o 300 více než vloni touto dobou. Kampaň chce letos také upozornit na problematiku jednorázových plastů a pneumatik v přírodě.

Cílem organizátorů akce není donekonečna uklízet nepořádek po jiných, méně zodpovědných spoluobčanech. „Byli bychom velmi neradi, kdyby začal vznikat dojem, že vytvářet nepořádek, a dokonce černé skládky je normální, protože je přece každý rok někdo uklidí. Není tomu tak! Více jak sto tisíc dobrovolníků je dostatečná síla nejen na samotný sběr odpadků, ale i pro změny vedoucí k účinnému a důslednému postihování viníků a především k zlepšení prevence vzniku odpadů,“ uvádí Petr Stýblo z pořádajícího ČSOP.

Proto se pořadatelé stále více zaměřují na osvětu a předcházení vzniku nepořádku.

V loňském roce si vzali „na mušku“ PET lahve a letos se chystají na všudypřítomné pneumatiky. „Na základě dat, která máme k dispozici, vyplývá, že se v roce 2018 našim dobrovolníkům podařilo z přírody vysbírat přibližně 29 tun PET lahví. V podstatě každý druhý kus odpadu, který dobrovolníci vezmou do ruky, obsahuje nějaký druh plastu. Proto si myslím, že je aktuálně potřeba se vážně zamyslet nad tím, jestli sami zbytečně ve svém životě nenadužíváme plasty, či co se opravdu s vytříděnými plasty a dalšími komoditami dále děje,” sdělil jeden ze zakladatelů akce Miroslav Kubásek. Při letošním ročníku plánují pořadatelé namísto loňských PET lahví sčítat nalezené pneumatiky.

6. 4. 2019 SE V 9,00 HODIN SEJDEME V KRYRECH U KOSTELA POD ROZHLEDNOU, 

kde se dozvíte podrobnosti. Akci organizuje Vladimíra Járová za MÚ Kryry ve spoluprácirodičů s dětmi z MŠ Kryry, ZŠ Kryry a Kateřinou Ausbuherovou za MC Bertík.

Sponzorem akce je Petr Ulke, který zajistí špekáčky k táboráku. Pro šikovné malé sběrače bude navíc připravena sladká odměna.

TĚŠÍME SE NA VŠECHNY VELKÉ I MALÉ PRACANTY!

Vladimíra Járová