Quo vadis, země česká, domove můj…

Pamatuju události listopadu 1989 a vše, co následovalo. Socialistické Československo za bouřlivého cinkání klíčů a bezbřehé euforie miliónů obyčejných lidí stalo se doslova přes noc Československem kapitalistickým, přičemž optimistické prognózy hovořily o tom, jak se naše země do dvou let dostane na úroveň Rakouska a ty pesimistické o tom, že nám to potrvá roků sedm.

Mýlili se jak optimisté, tak pesimisté – my jsme totiž (bezmála po jediném čtvrtstoletí) předehnali Německo, které se začátkem devadesátých let minulého století jevilo jako meta nedosažitelná.

Hluboko v propadlišti dějin totiž skončily doby, kdy pohraniční oblasti naší země v houfech navštěvovali naši němečtí sousedé, aby u nás nakoupili levné a kvalitní potraviny. V mnoha městech a vsích poblíž hranic vyrostl bezpočet restaurací, které prosperovaly jen díky německé klientele, aby dnes zely prázdnotou.

Situace se za zmíněných (skoro) pětadvacet let obrátila: do Německa jezdíme levné potraviny nakupovat totiž my.

Podívejte se na to, jak si Roman Vaněk a Zdeněk Marcín (Peklo na talíři) pěkně nakoupili na Velikonoce. Kupovali totéž ve stejných obchodech (Lidl, Penny a Kaufland), jen jeden z nich v Ústí nad Labem a druhý ve 40 km vzdáleném německém městečku Pirna. 

ZDE

K tomu dodávám, že průměrný plat v České republice byl v roce 2012 24 626 Kč (v Ústeckém kraji ještě o zhruba čtyři tisícovky méně…), zatímco v Německu 91 600.

Vůbec je zajímavé, jak daleko jsme se v rámci Evropy za čtvrtstoletí kapitalistického rozkvětu dostali: v porovnání hrubých průměrných mezd obsazujeme „hrdé“ 18. místo ze sedmadvacítky EU. Za Španělskem nebo Řeckem, které jsou na hranici (nebo už dávno za hranicí…) bankrotu. Statečně před zeměmi, které nám nikdy v minulosti nesahali ani po kotníky.  

10 000 korun v hotovosti tomu, kdo má známého, který koupí níže uvedený byt.

Znáte někoho, kdo potřebuje bydlet a shání střechu nad hlavou? Doporučíte ho? Přivedete ho do Kryr? Deset tisícovek je při realizaci kupní smlouvy Vašich!

Prodám byt 2 + 1 v osobním vlastnictví v Kryrech.

Byt je ve 3. podlaží panelového domu po kompletní rekonstrukci (zděné jádro, dřevěná kuchyňská linka na míru se spotřebiči, v chodbě a kuchyni dlažba, jeden pokoj s dřevěnou plovoucí podlahou, stropní podhledy, interiérové dveře, vestavěné skříně).

K dispozici zastřešený balkón v mezipatře a dvě sklepní kóje.

V bytě jsou nová plastová okna (žaluzie, sítě proti hmyzu), zateplení domu je sdružením nájemníků schváleno a uskuteční se v nejbližší době.

Obývací pokoj

Ložnice

Kuchyně

Koupelna se sprchovým koutem a záchodem

Cena bytu je 490 tisíc Kč, při rychlém jednání možná výrazná sleva.

Bližší informace na e-mailové adrese jitka.jandova2@seznam.cz nebo na telefonním čísle 723637546.

O kulturní autobusové zastávce na náměstí Čsl. armády v Kryrech na těchto stránkách už řeč kdysi byla. O jejím budování i o tom, že přineslo drobné peripetie. Dnes je nedílnou, jaksi samozřejmou součástí náměstí a má všechno, co mít má – včetně odpadkového koše (mimochodem ty byly přidány i poblíž kašny, kde chyběly).

Pojďme si říci, co taková zastávka je – a co je na té kryrské na náměstí „zvláštní“:

„Autobusová zastávka,“ definuje tento prostor slovník, „je označené místo určené k zastavování autobusů a k nastupování nebo vystupování cestujících. Je tvořena jednak místem pro zastavování vozidel (vozovka zastávky) a standardně též místy pro pobyt a pohyb cestujících (nástupiště, případně též další čekací plochy). K vybavení zastávky patří zejména označník zastávky, vyznačení názvu zastávky (má být pod značkou na označníku, ale tradičně bývá i na přístřešku) a informace o provozu (zejména jízdní řád, případně též vyznačení linek a směrů, tarifní informace, informace o dopravním systému a přepravních podmínkách nebo další informační prvky), které jsou zpravidla umístěny na označníku zastávky nebo na zastávkovém přístřešku.“

V první řadě žádný jízdní řád neuvádí jako název zastávky „KRYRY – město“, jak je uvedeno na přístřešku. V jízdních řádech i na označníku zastávky stojí, že jde o zastávku „KRYRY, náměstí“.

V řadě druhé pak podává velice svérázné informace o provozu – říkám-li svérázné, myslím tím téměř nulové. Z jízdního řádu jsou trosky a na místě, kde bychom se měli dočíst, kdy nám pojede příští autobusový spoj, se nedovíme nic jiného, než že se v Kryrech pořádá jakýsi bazárek.

Aspoň něco...

Internetové stránky WWW.KRYRY.CZ se převlékly do nového kabátu. Ten starý, třebaže stále funkční, byl již značně obnošený a popravdě řečeno město, které jej nosilo, z něho vyrostlo – už mu byly krátké rukávy a zapnout jej přes břicho byl stále větší problém.

Stará podoba oficiálního kryrského webu zkrátka dosloužila a městský úřad několik měsíců hledal alternativu, jak ji nahradit. Nakonec našel nejschůdnější a nejlevnější cestu a s koncem srpna – začátkem září nové internetové stránky představil. Najdete je na původní adrese a v tuto chvíli se ještě stále plní daty. Už teď je ale jasné, že budou lepší webu původního. Přehlednější, bohatší.

V souvislosti s tím bych rád odpověděl na otázky, které se na mne hrnou jak z mnohých telefonických hovorů, tak z e-mailů. Odstěhovali jsme se z Kryr – znamená to tedy, že moje publikační angažmá v Kryrech skončilo? Že se moje příspěvky v Kryrské rozhledně nebo na městském webu objevovat už dál nebudou, že skončí internetové stránky KRYRY info?

Ne, alespoň do určité míry. Všichni kryrští se budou moci v novém čísle Rozhledny přesvědčit, že v ní mé články nechybí, stránky KRYRY info z webu nezmizely a nepočítám ani s tím, že zmizí. Otazník visí nad oficiálním městským webem, tam je situace složitější.

S jeho novou podobou jsem přišel o přístup do administrace těchto stránek. To díky vlivu některých zastupitelů Kryr, o jejichž přístupu jsem psal v článku „Hon na čarodějnice“ (zveřejněný na tomto webu 27. 3. 2012). Spravovat a editovat je v Kryrech mohou pouze paní Kazáková a Zedníková. Jsem dohodnutý s paní Kazákovou, že mé příspěvky (jakýkoli z nich…) zveřejněné na KRYRY info může převzít a použít je na oficiálním městském webu – s tou podmínkou, že pod nimi bude uvedeno moje jméno a že grafické zpracování článku bude alespoň trochu odpovídat mým představám. V současnosti pod příspěvky, které jsem napsal a které byly na nový web zkopírovány, jméno autora chybí. Upozornil jsem na tento fakt paní Kazákovou a věřím, že se brzy dočkám nápravy. Předpokládám také, že si Dáša najde čas a články z kryrských akcí, kterých se zúčastním, na městský web umístí. V jakém časovém horizontu od zveřejnění na KRYRY info, to si netroufám ani odhadovat.

KRYRY info je pak mým webem, mým projektem, mou záležitostí. Pokračuje, tady se příspěvky z Kryr budou objevovat dál. Neumím v tuhle chvíli říct, zda tak často, jak tomu bylo dříve - to je dáno nejenom tím, že bydlím mimo, ale především faktem, že chodím do zaměstnání a mám tedy o nějakých devět, deset hodin denně méně času než dřív. O podstatné kryrské události ale příznivci tohoto webu nepřijdou, slibuji.

Kryrská rozhledna pak funguje tak, jak funguje, články a fotografie na její stránky budu dodávat dál, dokonce do příštího ročníku chystám i nějakou inovaci: jsem domluven s ing. Nesvadbou, který se uvolil zveřejňovat v městském zpravodaji jako seriál některé zážitky a fotografie ze svých cest, takže se s Kryrskou rozhlednou od roku 2013 vypravíme i do světa. Pak jsem se pokusil přemluvit JUDr. Krivského (mimochodem v říjnovém čísle KR s ním vyjde krátký rozhovor), jestli by nesouhlasil s tím, aby jeho knížka o Kryrech – pochybuju, že se dá dnes ještě sehnat - vycházela v rámci městského periodika na pokračování. Přislíbil. Nezbývá, než aby ji dodal, což bude vzhledem k jeho vztahu k počítačům problém. V elektronické podobě ji má (na takovém „černém čtverečku“), stačí ji tedy jen poslat.

V sobotu 18. srpna 2012 se dožívá svých šedesáti let kryrský starosta Miroslav Brda.

Během své novinářské praxe jsem se setkal s mnoha vlivnými lidmi, a to i na té nejvyšší úrovni. Málokdy jsem se ale mohl střetnout s člověkem, jehož jeho funkce - a moc z ní plynoucí - poznamenaly tak málo, jako právě Miroslava Brdu.

Zůstal obyčejným člověkem.

Když jsem přede dvěma lety dával dohromady textovou část knižní publikace „KRYRY – Cesta 1945 – 2010“ a ptal se autorů jednotlivých kapitol na jména těch, kdo měli podle jejich názoru v tomto období pro město největší význam, jméno Miroslava Brdy se sice objevovalo, ale poměrně sporadicky.

Jsem však přesvědčen o tom, že až někdo jiný za padesát či za sto let bude psát obdobnou kroniku, současný starosta našeho města v ní zaujme významné a čestné místo.

Je prostě ten, který svůj otisk, svou šlépěj, stopu do prachu kryrských cest vtiskl nesmazatelně.

Miroslave, já Vám k Vašemu životnímu jubileu přeji všechno nejlepší, hodně zdraví, štěstí, spokojenosti. A ještě jednou tolik let!