70 LET KOPANÉ V NEPOMYŠLI

14.07.2017 06:36

 

70 let kopané oslavili v Nepomyšli v sobotu 8. července 2017 na místním fotbalovém hřišti. Poblahopřát k tomuto významnému jubileu přišly stovky lidí nejen z domovského městyse, ale i z širokého okolí.

 

 

Sedmdesát let fotbalu v Nepomyšli neznamená, že by se tu do míče kopalo – jen a právě – tolik roků. Samozřejmě, že tu už desítky a stovky let předtím místní kluci do hadráků a prvních merun na kdejakém vhodném plácku čutali.

 

Nakonec historie kopané sahá až dávno do starověku, kdy nejstarší takovou hrou bylo čínské cchu-ťü (蹴鞠), hrané již ve 2. století př. n. l. V Řecku a Římě se pak hrálo mnoho míčových her, při některých z nich nohama. Jedním ze vzdálených předchůdců fotbalu je tak např. římská hra harpastum. Ve středověku se různé hry podobné fotbalu hrály po celé Evropě, jejich pravidla se však výrazně lišila místo od místa i v průběhu doby. 

 

Vznik dnešního fotbalu má kořeny v Anglii 16. století. Tamní soukromé střední školy v té době začaly žáky nutit ke sportu. Každá však používala vlastní pravidla odrážející místní podmínky (velikost hřiště apod.), ta se navíc s časem měnila. Postupně vykrystalizovaly dvě hlavní formy fotbalu: v jedné verzi pravidel hráči míč po hřišti přenášeli rukama (ragby), v druhé verzi se upřednostňovalo kopání do míče (fotbal).

 

 

Ve 40. letech 19. století Anglii zasáhl boom železniční dopravy. Tento technologický rozvoj umožnil pořádání soutěžních zápasů mezi jednotlivými školami. Zápasy ve fotbale však byly kvůli zásadním rozdílům v pojetí hry prakticky nemožné. Proto se v roce 1848 sešlo 14 zástupců škol na jednání, jehož výsledkem byla první ucelená sada pravidel (tzv. Cambridgeská pravidla). Ta upřednostňovala kopání, bylo však ještě dovoleno také čisté zachycení míče rukama. Sjednocující tendence vyústily 26. října 1863 v založení The Football Association, prvního oficiálního fotbalového sdružení na světě.

 

Vznik oficiální kopané v Nepomyšli se datuje do roku 1947. Zakládací listiny místního fotbalového oddílu se sice nedochovaly, je ale známo, že se tehdejší fotbalový svaz nacházel v Karlových Varech a tady byly také tyto dokumenty vystaveny. Na vznik klubu místní kopané vzpomíná také pan Vladimír Hromádka:

 

„Začátkem dubna roku 1947 se do Nepomyšli přistěhoval jistý pan Hrstka. Přišel i s rodinou z Teplic, kde působil jako fotbalový funkcionář.“

 

A právě pan Hrstka byl tím, kdo založení fotbalového klubu inicioval. „Poklidná zemědělská obec se tehdy rozdělila na tři tábory,“ pokračuje ve vyprávění pan Hromádka, „jedněm to bylo jedno, další, kterých byla naštěstí menšina, byli zásadně proti. Třetí skupina pak začala nejen o fotbalu mluvit, ale i jednat.“

 

Rokovalo se prý ponejvíce v hospodě u Kolbabů. Také ale na tehdejším MNV – pod vznikem oficiálního fotbalového klubu v Nepomyšli, který byl pojmenován TJ SOKOL NEPOMYŠL, oddíl kopané, jsou tak podepsáni předseda MNV pan Žampach, tajemník pan Rosa a za sokolskou obec paní Ježdíková. Dále je třeba zmínit pány Štefana, Slacha, Holce, Holotu, Skleničku a Matýska, bez jejichž iniciativy by oddíl vzniknout vůbec nemohl. Prvními funkcionáři oddílu pak byli pánové Sklenička (předseda), Slach (jednatel), Hrstka (trenér) a Matýsek.

 

To jsme na počátku léta 1947. Důležitá poznámka vzhledem k tomu, že vznikající oddíl kopané potřeboval zázemí – tedy především fotbalové hřiště. Byl vytipován vhodný pozemek, s jehož úpravou však bylo nutno počkat až do sklizně – byl totiž oset ječmenem.  Pracovat se začalo první týden v srpnu: hřiště bylo zaměřeno, podmítnuto, zvláčeno a sesmykováno. Vydatně bylo poléváno vodou, aby mohlo být uválcováno. Všechny práce byly vykonávány převážně koňmi a po večerech. Na závěr se stavěly branky a konečně bylo hřiště také nalajnováno. Tím bylo připraveno k prvnímu zápasu. „I když hřiště působilo chudě,“ vzpomíná ještě pan Hromádka, „byli všichni fotbaloví příznivci v Nepomyšli na tento začátek hrdí.“

 

Souběžně s výstavbou hřiště bylo nutné dát do kupy mužstvo. Známe první nepomyšelské hráče, připomeňme je tedy: Ludvík Štefan, oba synové pana Hrstky, Josef Nikodém, Antonín Müller, Bedřich Rosa ml., Jaroslav Kouba, Adolf Vestfál a Sláva Bárta. Trénovalo se poctivě po večerech. Trenér týmu sehnal v Teplicích starší dresy, kopačky a míč. Vyjednal dokonce zápas s teplickým mužstvem, které tehdy hrálo v okresním přeboru.

 

Utkání proběhlo v neděli 14. září 1947. Na hřiště v Nepomyšli přišlo mnoho fanoušků, prý téměř celá ves. Fandilo se, povzbuzovalo. Na domácím týmu byla patrná nesehranost, ale bili se jako lvi. Vstřelili dokonce první gól (Jaroslav Kouba). Pak se ovšem projevila daleko větší zkušenost soupeře: tým z Teplic nakonec porazil Nepomyšl 3 : 1.

 

Hrávalo se pak každou neděli. Díky panu Kumpovi, závodnému nepomyšelské kaolinky, měl klub zajištěny odvozy hráčů na zápasy mimo obec. Od podzimu 1948 byl klub zařazen do IV. třídy v okresu Podbořany. Soupeři nepomyšelských se tak stala mužstva z Buškovic, Mašťova, Krásného Dvora, Vroutku, Malé Černoci, Chyše, Blšan, Kryr, Jesenice a Lubence. V této soutěži se místní fotbalisté pohybovali uprostřed tabulky.

 

V sezóně 1956/1957 byly na fotbalovém hřišti v Nepomyšli postaveny kabiny a došlo k úpravě hrací plochy. Na přelomu 60. a 70. let minulého století místní fotbalisté úzce spolupracovali se Státním statkem Nepomyšl a zúčastňovali se četných zemědělských brigád nebo sběru starého železa, z čehož plynuly nemalé finanční prostředky pro další činnost tělovýchovné jednoty. Ta, včetně fotbalistů, bývala hlavním organizátorem různých akcí – nejen fotbalových turnajů, ale i dětských dnů nebo tanečních zábav. Byla to také doba velmi úspěšné žákovské kopané. Mladí hráči pod vedením Urbana Škorjaka a některých dospělých fotbalistů byli nejlepšími hráči celého lounského okresu. Z nich potom vyrostlo stabilní družstvo dospělých.

 

Na přelomu tisíciletí v Nepomyšli vznikl dokonce tým ženské kopané, ten však neměl dlouhého trvání. Z důvodů malého počtu dětí byl také v roce 2002 zrušen žákovský oddíl.

 

TJ Nepomyšl hrála do sezóny 2010/2011 ve III. třídě skupině C, od další sezóny, to po reorganizaci, až do dnešních dní hraje Okresní přebor dospělých ve IV. třídě skupiny B. Hráči Nepomyšli se tu v průběhu let drží zhruba v polovině tabulek. Oddíl kopané TJ Nepomyšl je po zrušení ČSTV veden pod Fotbalovou asociací ČR, kde má zaregistrováno přes třicet členů.

 

Tolik k historii.

 

 

Jestliže má dnes Nepomyšl nějakých čtyři sta obyvatel, pak se jich v sobotu 8. července sešlo na místním hřišti více než polovina. Kopaná v městysi prostě zakořenila, stala se nedílnou součástí jeho života.

 

Krátce po jedné hodině přivítal všechny přítomné moderátor odpoledne Kamil Kraus. S krátkými projevy vystoupili předseda tělovýchovné jednoty Josef Kříž, starosta Nepomyšli Josef Lněníček a pamětník začátků místního fotbalu Vladimír Hromádka. Minutou ticha byla také uctěna památka těch, kteří se sedmdesátin kopané v Nepomyšli nedožili.

 

Na plochu hřiště pak přinesly čtyři nepomyšelské děti v dresech oddílu kopané výroční klubovou vlajku. A jestliže se jednalo o fotbalové výročí, slavilo se pochopitelně touto hrou. Čestný výkop prvního duelu mezi domácími hráči a fotbalisty Vroutku provedl právě Vladimír Hromádka. Pak už se – doopravdy - hrálo. Kdo by si myslel, že vroutečtí nepomyšelským dají zápas jako dárek k narozeninám, šeredně by se zmýlil. Ať šlo jakkoli o duel přátelský, Vroutek v černožlutě žíhaných dresech byl skutečně jako vosí roj a většinou se hrálo před brankou domácích. Konečný výsledek 5 : 3 pro hosty byl tak pro domácí oslavence, říkám to nerad, poněkud lichotivý.

 

 

V přestávce po prvním poločasu čekalo návštěvníky slavnosti vystoupení nepomyšelských dětí. Lištičky se představily na místním pažitu ve dvou milých tanečních skečích a sklidily zasloužený potlesk. Když už jsme u těch mimofotbalových akcí, které na hřišti a v jeho bezprostřední blízkosti probíhaly, je třeba zmínit i koutek lubeneckých modelářů. Pan Ivan Lajfrt s manželkou tu představili modely letadel i vojenské techniky. Škoda jen, že foukal tak silný vítr, že se aeroplány do vzduchu vůbec nedostaly. Dále tu byl k dispozici nafukovací hrad, ve kterém děti řádily bez ohledu na to, co se kolem nich dělo a málo je zajímala i pěkná expozice fotbalu v Nepomyšli, kde vedle řady historických fotografií byly i trofeje, které místní za uplynulých sedmdesát let získali. Ta se však těšila velkému zájmu dospělých – především těch dříve narozených. Pamětníků, bývalých hráčů nejen domácího oddílu, se tu sešla pěkná řada a jejich setkání byla často dojemná, vždycky vřelá a přátelská. Nechyběl k tomu samozřejmě lahodný mok a něco dobrého k zakousnutí. Vedle piva a limonády tedy klobásy, steaky a řízky.

 

 


Druhé fotbalové utkání odpoledne obstarali veteráni Nepomyšle i Vroutku. Tedy pánové, kteří už aktivně kopanou nehrají. I jejich zápas měl svůj čestný výkop, který tentokrát obstaral předseda místní tělovýchovné jednoty Josef Kříž. Tento duel byl svého předchůdce vyrovnanější, několik málo minut před koncem to dokonce vypadalo na prodloužení či následný penaltový rozstřel. Vrouteckým se však v posledních vteřinách utkání podařilo vsítit vítěznou branku, takže Černý lev Vroutek (tak mužstvo legend nazval jeho „manažer“ Emil Hrbík) porazil veterány Nepomyšli v poměru 5 : 4.

 

 

 

 

 

Po utkání těchto zdaleka nikoli zapadlých fotbalových hvězd na trávník nepomyšelského hřiště nastoupily ženy. Ne ledajaké. Známy jsou široko daleko, říkají si Šoubaby a ačkoli mají k babám jakkoli daleko, „show“ předvádějí vždycky. Nejinak tomu bylo i toho sobotního odpoledne, kdy jejich vystoupení mělo takový úspěch, že je celé musely ještě jednou opakovat.

 

 

Závěrem oficiální části slavnosti bylo předání pamětních listů a drobných dárků všem těm, kdo se o fotbal v Nepomyšli nejvíce zasloužili.

 

 

Tím ovšem slavnostní odpoledne zdaleka neskončilo – naopak. K tanci i poslechu pak až do pozdních nočních hodin plnému hřišti lidí vyhrávali Míla a Vašek (pánové Bartoš a Hajný z Vroutku). Nálada byla skvostná a nic jí samozřejmě neubral ani slavnostní ohňostroj. TJ Nepomyšl tak sedmdesátiny své kopané oslavila s náležitou pompou, krásně a důstojně.

 

Malá fotogalerie k nahlédnutí ZDE. Krásné fotografie Karin Humpolákové jsou ZDE  a přikládám i tradiční video: