PÁLENÍ ČARODEJNIC GYMNÁZIA A SOŠ PODBOŘANY

Sedm, možná osm desítek lidí se sešlo v areálu SOŠ Podbořany, kde gymnázium společně s odbornou školou pořádalo ve středu 24. 4. 2013 vpodvečer čarodějný sabat.

Pálení čarodějnic (ať je tady v současnosti jakkoli pouze symbolické) má v rámci tohoto podbořanského vzdělávacího ústavu (obě školy jsou od 1. 9. 2012 sloučeny...) zhruba desetiletou tradici. Letos podruhé si škola pozvala také děti z mateřského a rodinného centra Jonáš, pro které připravila řadu soutěží a her.

A proč v Kryrech a na těchto stránkách „řešíme“ nějakou podbořanskou akci? V první řadě proto, že gymnázium a SOŠ úzce spolupracuje s rodinným a mateřským centrem, které má k našemu městu velice blízko (a na těchto stránkách o něm už byla nejednou řeč), v řadě druhé proto, že tuto školu navštěvuje na šedesát dětí z Kryr a jejich nejbližšího okolí. Je to tedy škola i kryrských dětí.

Jak to tedy v Podbořanech vypadalo? Svou zručnost si malí příchozí mohli vyzkoušet s pingpongovým balónkem na lžíci, přesnou mušku hodem na pyramidu z barevných plechovek nebo se trefovali do pestrobarevného hrnce. Ti starší a zdatnější otestovali například i chůzi na chůdách. Nejmenší přitom doprovodili studenti – čarodějové a čarodějnice. Po úspěšném absolvování některé z disciplín dostaly pak děti razítko na kartičku, kterou byly vybaveny při vstupu do areálu, aby nakonec obdržely velkou papírovou medaili – medaili s namalovaným úsměvem. Nechyběla ani drobná sladká odměna a opečený buřt.

Nedalo mi to, abych se nezastavil u jedné z atrakcí a nezeptal se nádherně - čarodějně namalovaných děvčat, jestli o „Pálení čarodějnic“ jako takovém něco vědí. Věděla – znala datum, kdy se tento svátek slaví, nicméně na otázku „PROČ?“ odpovědět nedokázala.

„Dostali to všichni za domácí úkol,“ hájila své svěřence paní Jarmila Platlová, vedoucí organizačního týmu akce, „mají si to najít na internetu. Při příští besedě si o tom budeme povídat.“

Já tedy připomínám, že „Pálení čarodějnic“ (také Filipojakubská, Valpuržina noc nebo Beltine) se odehrává v noci z 30. dubna na 1. května. Jedná se o velmi starý a dodnes živý lidový zvyk a zvláštní svátek. Tuto noc se lidé scházejí u zapálených ohňů a slaví příchod jara.

Noc z 30. dubna na 1. května byla pokládána za magickou. Svátek se původně pravděpodobně slavil o úplňku, jenž byl nejblíže dnu, nacházejícímu se přesně mezi jarní rovnodenností a letním slunovratem. Lidé věřili, že tuto noc se čarodějnice slétají na čarodějnický sabat, a skutečně je tato noc jedním z největších pohanských svátků. Lidé také věřili například v otevírání různých jeskyní a podzemních slují, ve kterých jsou ukryty poklady. Hlavním smyslem tohoto starého lidového zvyku byla pravděpodobně oslava plodnosti.

Na ochranu před čarodějnicemi (původně před zlými duchy a démony obecně, čarodějnice jsou až výsledkem inkvizičních procesů) se na vyvýšených místech zapalovaly ohně. Postupem času se z těchto ohňů stávalo „pálení čarodějnic“. Zapalovala se smolná košťata a vyhazovala se do výšky. Popel z těchto ohňů měl mít zvláštní moc pro zvýšení úrody. Někdy se rozhrnutým popelem vodil dobytek k zajištění plodnosti, jindy se přes oheň skákalo kvůli zajištění mládí a plodnosti.

Nic takového se v Podbořanech nedělo – kdysi prý čarodějnice pálili i tady, ale dnes vzhledem k tomu, že se v areálu pohybuje mnoho malých dětí, od toho upustili. Místo čarodějnic se rožní buřty a o ty tady tradičně pečovala paní Svítková. Oděna i v krásném, teplém a slunečném počasí tohoto dne ve svářečské zástěře. Také tradičně… buřty se jen smály, provoněly celý areál a byly výborné. Nechyběl ani stánek s občerstvením, kde bylo možno koupit limonádu, nějakou sušenku nebo si dát třeba kávu. Toho využila i zástupkyně ředitele Mgr. Marie Honzlová (na obrázku vlevo), která se na celé tohle pestrobarevné hemžení přišla podívat také.

Letošní „Pálení čarodějnic“, jak mi prozradila ještě na závěr Jarmila Platlová, připravovalo (a na jeho realizaci se podílelo…) zhruba deset pedagogických pracovníků a cca třicet studentů. Především těch, kteří v Podbořanech zůstávají přes týden na internátu. Děti zapomněly na rodiče, odhodlaně se svěřily do péče čarodějů a čarodějnic a skvostně se bavily. Při odchodu domů pak ukápla nejedna slzička.

Odpoledne připravené gymnáziem a střední odbornou školou se zkrátka vydařilo. S uznáním třeba na závěr zkonstatovat i ten fakt, že zúčastnivší se studenti přišli a bavili děti z Jonáška ve svém volnu, kdy se mohli věnovat svým privátním zájmům.