V pátek 18. listopadu 2011 uspořádal Sbor dobrovolných hasičů v Kolešově Posvícenskou zábavu. Taková akce se původně odehrávala jako vzpomínková slavnost na posvěcení kostela (výraz „posvícení“ znamená totiž totéž co „posvěcení“). Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalomoun. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské nebo také císařské posvícení. Novodobě v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela nebo kde žádný kostel není, se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak přešli k oslavám na den známého data. V roce 1918, při vzniku naší republiky, silně ožila tradice svatováclavská, proto v některých vsích si zavedli hody svatováclavské. A je zajímavé, že se tak stalo i v několika německých vsích v sudetském území. V dnešní době se však stále více stává, že se vesničané sami mezi sebou dohodnou, kdy si posvícení udělají, a tak ho mohou mít každý rok v jiném datu.

CELÝ PŘÍSPĚVEK