Odjinud

Tip na výlet: HURÁ DO KUKUŘICE!

30.07.2017 15:50

 

 

Polovinu prázdnin máme ještě před sebou. Pro rodiče dětí, které zůstaly doma, může být tipem na příjemně prožitou část dne návštěva kukuřičného bludiště. Nenajdeme ho sice v Kryrech, ale v Rakovníku, který je od nás vzdálený zhruba třicet kilometrů (půlhodinka jízdy autem), návštěva tohoto labyrintu však určitě stojí za to.

 

 

Oficiální video ze serveru Kukuřičáci.cz:

 

 

Kukuřičné bludiště je druh rodinné zábavy, který je u nás novinkou. Velké oblibě se už roky těší například v USA, Velké Británii či v sousedním Německu. Nyní přichází k nám do České republiky, a to ve velkém! Navštívit můžete 25 různých kukuřičných bludišť, které jsou větší než fotbalové hřiště. A nejbližší je právě ve výše zmíněném Rakovníku.

 

Cílem projektu bludišť je dostat děti na čerstvý vzduch a přimět je k pohybu, a to i prostřednictvím mobilů a sociální sítě, které většinou děti od venkovních a pohybových aktivit odvádí,“ píše se na serveru Kukuřičáci.cz. „Náš labyrint nabízí dobrodružství v přírodě, zkoušku orientačního smyslu, procvičování mozkových závitů a hlavně kopec srandy při hledání správné cesty ven.“

 

Nejedná se totiž jen o úspěšné zdolání samotného labyrintu. I když ani to není jen tak. „Vypadá to sice jednoduše,“ svěřila se mi manželka s osobní zkušeností z bludiště, kam vyrazila s dětmi a vnoučaty, „ale když jsme se na stejném stanovišti objevili třikrát za sebou, ačkoli jsme už měli být úplně jinde, změnila jsem názor.“

 

 

Těch stanovišť je v bludišti celkem třináct. Na osmi z nich jsou umístěny herní tabule s obrázkem nějakého zvířátka. Pod obrázkem jsou volná políčka, přičemž jejich počet odpovídá počtu písmen názvu zvířátka. Jedno políčko je výraznější než ta ostatní. Jedná se o políčko s písmenem do tajenky, kterou hledáte. Nezáleží na pořadí tabulí ani na rychlosti. Každá tabule je označena číslem, takže budete vědět, do jakého políčka tajenky písmeno napsat. Kromě toho je bludiště i jakousi malou naučnou stezkou. Na každém stanovišti se seznámíte s nějakou zajímavostí z Rakovnicka a na všech je také zmíněn  největší český dramatik, básník, hudebník, učitel, cestovatel, filozof, vynálezce, vědec, kriminalista a sportovec, český velikán Jára Cimrman. 

 

Kdo jeho dílo zná, toho nepřekvapí, že právě on je vynálezcem kukuřičných bludišť. 

 

Cituji z jedné z tabulí:

 

„Cimrman chtěl vybudovat Panamský průplav a ve svých plánech počítal s velkým množstvím kopáčů. Pamatoval na jejich hygienu, když vytvořil tzv. fekalzonen, a údajně i na jejich zábavu ve chvílích volna, když v kukuřičných polích zřídil tzv. labyrinthzonen. Tak Cimrman vynalezl kukuřičné bludiště.“

 

 

Zbývá dodat, že projekt kukuřičných bludišť se v České republice zrodil v hlavách majitelů společnosti Fit-Jump, která se zabývá zábavně vzdělávacími aktivitami pro děti i dospělé. I výše vstupného na tuto atrakci mile překvapí, takže kdo nevíte, co s právě načatým dnem, neváhejte a HURÁ DO KUKUŘICE!

 

 

 

 

 

70 LET KOPANÉ V NEPOMYŠLI

14.07.2017 06:36

 

70 let kopané oslavili v Nepomyšli v sobotu 8. července 2017 na místním fotbalovém hřišti. Poblahopřát k tomuto významnému jubileu přišly stovky lidí nejen z domovského městyse, ale i z širokého okolí.

 

 

Sedmdesát let fotbalu v Nepomyšli neznamená, že by se tu do míče kopalo – jen a právě – tolik roků. Samozřejmě, že tu už desítky a stovky let předtím místní kluci do hadráků a prvních merun na kdejakém vhodném plácku čutali.

 

Nakonec historie kopané sahá až dávno do starověku, kdy nejstarší takovou hrou bylo čínské cchu-ťü (蹴鞠), hrané již ve 2. století př. n. l. V Řecku a Římě se pak hrálo mnoho míčových her, při některých z nich nohama. Jedním ze vzdálených předchůdců fotbalu je tak např. římská hra harpastum. Ve středověku se různé hry podobné fotbalu hrály po celé Evropě, jejich pravidla se však výrazně lišila místo od místa i v průběhu doby. 

 

Vznik dnešního fotbalu má kořeny v Anglii 16. století. Tamní soukromé střední školy v té době začaly žáky nutit ke sportu. Každá však používala vlastní pravidla odrážející místní podmínky (velikost hřiště apod.), ta se navíc s časem měnila. Postupně vykrystalizovaly dvě hlavní formy fotbalu: v jedné verzi pravidel hráči míč po hřišti přenášeli rukama (ragby), v druhé verzi se upřednostňovalo kopání do míče (fotbal).

 

 

Ve 40. letech 19. století Anglii zasáhl boom železniční dopravy. Tento technologický rozvoj umožnil pořádání soutěžních zápasů mezi jednotlivými školami. Zápasy ve fotbale však byly kvůli zásadním rozdílům v pojetí hry prakticky nemožné. Proto se v roce 1848 sešlo 14 zástupců škol na jednání, jehož výsledkem byla první ucelená sada pravidel (tzv. Cambridgeská pravidla). Ta upřednostňovala kopání, bylo však ještě dovoleno také čisté zachycení míče rukama. Sjednocující tendence vyústily 26. října 1863 v založení The Football Association, prvního oficiálního fotbalového sdružení na světě.

 

Vznik oficiální kopané v Nepomyšli se datuje do roku 1947. Zakládací listiny místního fotbalového oddílu se sice nedochovaly, je ale známo, že se tehdejší fotbalový svaz nacházel v Karlových Varech a tady byly také tyto dokumenty vystaveny. Na vznik klubu místní kopané vzpomíná také pan Vladimír Hromádka:

 

„Začátkem dubna roku 1947 se do Nepomyšli přistěhoval jistý pan Hrstka. Přišel i s rodinou z Teplic, kde působil jako fotbalový funkcionář.“

 

A právě pan Hrstka byl tím, kdo založení fotbalového klubu inicioval. „Poklidná zemědělská obec se tehdy rozdělila na tři tábory,“ pokračuje ve vyprávění pan Hromádka, „jedněm to bylo jedno, další, kterých byla naštěstí menšina, byli zásadně proti. Třetí skupina pak začala nejen o fotbalu mluvit, ale i jednat.“

 

Rokovalo se prý ponejvíce v hospodě u Kolbabů. Také ale na tehdejším MNV – pod vznikem oficiálního fotbalového klubu v Nepomyšli, který byl pojmenován TJ SOKOL NEPOMYŠL, oddíl kopané, jsou tak podepsáni předseda MNV pan Žampach, tajemník pan Rosa a za sokolskou obec paní Ježdíková. Dále je třeba zmínit pány Štefana, Slacha, Holce, Holotu, Skleničku a Matýska, bez jejichž iniciativy by oddíl vzniknout vůbec nemohl. Prvními funkcionáři oddílu pak byli pánové Sklenička (předseda), Slach (jednatel), Hrstka (trenér) a Matýsek.

 

To jsme na počátku léta 1947. Důležitá poznámka vzhledem k tomu, že vznikající oddíl kopané potřeboval zázemí – tedy především fotbalové hřiště. Byl vytipován vhodný pozemek, s jehož úpravou však bylo nutno počkat až do sklizně – byl totiž oset ječmenem.  Pracovat se začalo první týden v srpnu: hřiště bylo zaměřeno, podmítnuto, zvláčeno a sesmykováno. Vydatně bylo poléváno vodou, aby mohlo být uválcováno. Všechny práce byly vykonávány převážně koňmi a po večerech. Na závěr se stavěly branky a konečně bylo hřiště také nalajnováno. Tím bylo připraveno k prvnímu zápasu. „I když hřiště působilo chudě,“ vzpomíná ještě pan Hromádka, „byli všichni fotbaloví příznivci v Nepomyšli na tento začátek hrdí.“

 

Souběžně s výstavbou hřiště bylo nutné dát do kupy mužstvo. Známe první nepomyšelské hráče, připomeňme je tedy: Ludvík Štefan, oba synové pana Hrstky, Josef Nikodém, Antonín Müller, Bedřich Rosa ml., Jaroslav Kouba, Adolf Vestfál a Sláva Bárta. Trénovalo se poctivě po večerech. Trenér týmu sehnal v Teplicích starší dresy, kopačky a míč. Vyjednal dokonce zápas s teplickým mužstvem, které tehdy hrálo v okresním přeboru.

 

Utkání proběhlo v neděli 14. září 1947. Na hřiště v Nepomyšli přišlo mnoho fanoušků, prý téměř celá ves. Fandilo se, povzbuzovalo. Na domácím týmu byla patrná nesehranost, ale bili se jako lvi. Vstřelili dokonce první gól (Jaroslav Kouba). Pak se ovšem projevila daleko větší zkušenost soupeře: tým z Teplic nakonec porazil Nepomyšl 3 : 1.

 

Hrávalo se pak každou neděli. Díky panu Kumpovi, závodnému nepomyšelské kaolinky, měl klub zajištěny odvozy hráčů na zápasy mimo obec. Od podzimu 1948 byl klub zařazen do IV. třídy v okresu Podbořany. Soupeři nepomyšelských se tak stala mužstva z Buškovic, Mašťova, Krásného Dvora, Vroutku, Malé Černoci, Chyše, Blšan, Kryr, Jesenice a Lubence. V této soutěži se místní fotbalisté pohybovali uprostřed tabulky.

 

V sezóně 1956/1957 byly na fotbalovém hřišti v Nepomyšli postaveny kabiny a došlo k úpravě hrací plochy. Na přelomu 60. a 70. let minulého století místní fotbalisté úzce spolupracovali se Státním statkem Nepomyšl a zúčastňovali se četných zemědělských brigád nebo sběru starého železa, z čehož plynuly nemalé finanční prostředky pro další činnost tělovýchovné jednoty. Ta, včetně fotbalistů, bývala hlavním organizátorem různých akcí – nejen fotbalových turnajů, ale i dětských dnů nebo tanečních zábav. Byla to také doba velmi úspěšné žákovské kopané. Mladí hráči pod vedením Urbana Škorjaka a některých dospělých fotbalistů byli nejlepšími hráči celého lounského okresu. Z nich potom vyrostlo stabilní družstvo dospělých.

 

Na přelomu tisíciletí v Nepomyšli vznikl dokonce tým ženské kopané, ten však neměl dlouhého trvání. Z důvodů malého počtu dětí byl také v roce 2002 zrušen žákovský oddíl.

 

TJ Nepomyšl hrála do sezóny 2010/2011 ve III. třídě skupině C, od další sezóny, to po reorganizaci, až do dnešních dní hraje Okresní přebor dospělých ve IV. třídě skupiny B. Hráči Nepomyšli se tu v průběhu let drží zhruba v polovině tabulek. Oddíl kopané TJ Nepomyšl je po zrušení ČSTV veden pod Fotbalovou asociací ČR, kde má zaregistrováno přes třicet členů.

 

Tolik k historii.

 

 

Jestliže má dnes Nepomyšl nějakých čtyři sta obyvatel, pak se jich v sobotu 8. července sešlo na místním hřišti více než polovina. Kopaná v městysi prostě zakořenila, stala se nedílnou součástí jeho života.

 

Krátce po jedné hodině přivítal všechny přítomné moderátor odpoledne Kamil Kraus. S krátkými projevy vystoupili předseda tělovýchovné jednoty Josef Kříž, starosta Nepomyšli Josef Lněníček a pamětník začátků místního fotbalu Vladimír Hromádka. Minutou ticha byla také uctěna památka těch, kteří se sedmdesátin kopané v Nepomyšli nedožili.

 

Na plochu hřiště pak přinesly čtyři nepomyšelské děti v dresech oddílu kopané výroční klubovou vlajku. A jestliže se jednalo o fotbalové výročí, slavilo se pochopitelně touto hrou. Čestný výkop prvního duelu mezi domácími hráči a fotbalisty Vroutku provedl právě Vladimír Hromádka. Pak už se – doopravdy - hrálo. Kdo by si myslel, že vroutečtí nepomyšelským dají zápas jako dárek k narozeninám, šeredně by se zmýlil. Ať šlo jakkoli o duel přátelský, Vroutek v černožlutě žíhaných dresech byl skutečně jako vosí roj a většinou se hrálo před brankou domácích. Konečný výsledek 5 : 3 pro hosty byl tak pro domácí oslavence, říkám to nerad, poněkud lichotivý.

 

 

V přestávce po prvním poločasu čekalo návštěvníky slavnosti vystoupení nepomyšelských dětí. Lištičky se představily na místním pažitu ve dvou milých tanečních skečích a sklidily zasloužený potlesk. Když už jsme u těch mimofotbalových akcí, které na hřišti a v jeho bezprostřední blízkosti probíhaly, je třeba zmínit i koutek lubeneckých modelářů. Pan Ivan Lajfrt s manželkou tu představili modely letadel i vojenské techniky. Škoda jen, že foukal tak silný vítr, že se aeroplány do vzduchu vůbec nedostaly. Dále tu byl k dispozici nafukovací hrad, ve kterém děti řádily bez ohledu na to, co se kolem nich dělo a málo je zajímala i pěkná expozice fotbalu v Nepomyšli, kde vedle řady historických fotografií byly i trofeje, které místní za uplynulých sedmdesát let získali. Ta se však těšila velkému zájmu dospělých – především těch dříve narozených. Pamětníků, bývalých hráčů nejen domácího oddílu, se tu sešla pěkná řada a jejich setkání byla často dojemná, vždycky vřelá a přátelská. Nechyběl k tomu samozřejmě lahodný mok a něco dobrého k zakousnutí. Vedle piva a limonády tedy klobásy, steaky a řízky.

 

 


Druhé fotbalové utkání odpoledne obstarali veteráni Nepomyšle i Vroutku. Tedy pánové, kteří už aktivně kopanou nehrají. I jejich zápas měl svůj čestný výkop, který tentokrát obstaral předseda místní tělovýchovné jednoty Josef Kříž. Tento duel byl svého předchůdce vyrovnanější, několik málo minut před koncem to dokonce vypadalo na prodloužení či následný penaltový rozstřel. Vrouteckým se však v posledních vteřinách utkání podařilo vsítit vítěznou branku, takže Černý lev Vroutek (tak mužstvo legend nazval jeho „manažer“ Emil Hrbík) porazil veterány Nepomyšli v poměru 5 : 4.

 

 

 

 

 

Po utkání těchto zdaleka nikoli zapadlých fotbalových hvězd na trávník nepomyšelského hřiště nastoupily ženy. Ne ledajaké. Známy jsou široko daleko, říkají si Šoubaby a ačkoli mají k babám jakkoli daleko, „show“ předvádějí vždycky. Nejinak tomu bylo i toho sobotního odpoledne, kdy jejich vystoupení mělo takový úspěch, že je celé musely ještě jednou opakovat.

 

 

Závěrem oficiální části slavnosti bylo předání pamětních listů a drobných dárků všem těm, kdo se o fotbal v Nepomyšli nejvíce zasloužili.

 

 

Tím ovšem slavnostní odpoledne zdaleka neskončilo – naopak. K tanci i poslechu pak až do pozdních nočních hodin plnému hřišti lidí vyhrávali Míla a Vašek (pánové Bartoš a Hajný z Vroutku). Nálada byla skvostná a nic jí samozřejmě neubral ani slavnostní ohňostroj. TJ Nepomyšl tak sedmdesátiny své kopané oslavila s náležitou pompou, krásně a důstojně.

 

Malá fotogalerie k nahlédnutí ZDE. Krásné fotografie Karin Humpolákové jsou ZDE  a přikládám i tradiční video:

 

 

 

 

TJ Nepomyšl

07.07.2017 07:29

2004/2005

2005/2006

2006/2007

2007/2008

 

2008/2009

 

2009/2010

 

2010/2011

2011/2012

 

2012/2013

 

2013/2014

2014/2015

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V KUNSTSTOFFTECHNIKU

19.06.2017 08:44

U příležitosti svých patnáctých narozenin uspořádala společnost NS Kunststofftechnik-CZ, s.r.o. den otevřených dveří. Nejenom pro rodiny svých zaměstnanců, třebaže pro ty především, ale i pro veřejnost.

 

Firma, která se zabývá zpracováním plastů převážně se zaměřením na montáže podsestav pro automobilový průmysl, vznikla v roce 2002, kdy se šesti zaměstnanci působila v pronajaté provozovně v Rakovníku. Odtud se stěhovala do Kněževsi (2004), aby následně přesídlila do Podbořan (2009), kde si na zelené louce postavila nákladem 50 miliónů korun novou továrnu. Ta v současnosti zaměstnává 94 lidí, přičemž brzy by jich mělo být více než sto.

 

 

Výrobní halou zhruba padesátku návštěvníků provedl ředitel závodu Michal Donát. Vysvětlil jim proces lisování plastů a pozval je i na malé pohoštění. 

 

 

FOTOGALERIE

 

 

 

PŘÍLEŽITOST NEDALEKO KRYR

14.03.2017 08:07

Máte doma milovníka bojových sportů? Láká vás karate? Nejbližší klub této sportovní disciplíny máte doslova za humny!

 

Karate klub Outlaw Shotokan najdete v Kolešově, jen dva kilometry za Strojeticemi. V těchto dnech pořádá nábor nových členů, a to jak začátečníků, tak i těch, kdo už se s karate setkali.

 

  

 

Co je to vůbec karate? A co Shotokan?

 

SHOTOKAN (japonskou kaligrafií krásně:  松濤館 ) je styl karate, který byl vypracován z různých bojových umění Gichina Funakoshiho - na obrázku vpravo - (1868-1957) a jeho syna Giga (Yoshitakeho) Funakoshiho (1906-1945). 

 

Karate klub Outlaw Shotokan je klubem, který cvičí tradiční karate. Zaměřuje se jak na sportovní vyžití dětí a mládeže, tak i na trénování dospělých. Je klubem, kde se mísí nadšení jeho členů s osobním a obětavým přístupem trenérů. Klubem, který ctí základní duchovní principy, které uplatňuje v Do-Jo: pokoru, trpělivost a disciplínu.

 

 

Setkání karate klubu probíhají vždy v sobotu odpoledne v areálu Soukromého sportovního zařízení (SSZ), které v Kolešově vybudovali manželé Prágerovi. V jeho prostorách, jejichž součástí je i nová tělocvična (Do-Jo), se dnes scházejí nejenom členové klubu karate, je i tréninkovou základnou společnosti Trivis, která se zabývá výcvikem bezpečnostních složek a členů integrovaného záchranného systému. V únoru tu například proběhl jejich Zátěžový kurz.

 

V létě se s Karate klubem Kolešov můžete účastnit také týdenního soustředění.

 

Součástí areálu (možnost mimotréninkového vyžití) je vířivka, trampolína, bazén nebo se můžete projet na koních. Jestliže rodiče dovezou děti, mohou během jejich cvičení usednout v klubové restauraci – je tu od piva (Gambrinus 10⁰ a 11⁰), přes limonády (točené či v lahvích) nebo moky percentuálně výrazně kvalitnější prostě všechno. Dá se tu i najíst – sice to regulérní restaurace není, nicméně pominu-li gurmánské vychytávky v podobě utopenců, chipsů nebo oříšků, pak například smaženého sýra a hranolků se tu dočkáte vždycky.

 

Kdyby pak byla nálada, sobotní večery bývají v klubovém šenku věnovány živé country muzice. V SSZ se dá také přespat: lůžková kapacita zařízení je dnes více než šedesát míst.  

 

 

 

 

 

Bližší informace na telefonním čísle 603 274 001 

nebo na e-mailové adrese lprager@seznam.cz.

 

DĚKUJEME ZA PODPORU! SDH KOLEŠOV ZVÍTĚZIL V ANKETĚ DOBROVOLNÍ HASIČI ROKU 2016!

18.11.2016 08:37

 

 

V anketě Dobrovolní hasiči roku 2016 obdržel SDH Kolešov ve veřejném hlasování 893 hlasů a v kategorii sborů dobrovolných hasičů pro oblast střed-sever Čech

 

 

ZVÍTĚZIL!

 

 

Cenu převzal ve středu 16. listopadu 2016 těsně před osmou hodinou večerní v brněnské Laser Show Hall starosta SDH Václav Svítil. Do Kolešova dovezl finanční hotovost ve výši 80.000 korun, motorovou pilu Stihl, vysílačku Hytera,osvětlovací techniku, roční předplatné časopisu Rakovnický deník a symbol soutěže, skleněnou hasičskou přilbu.

 

Starosta SDH Kolešov Václav Svítil (foto: Drahomír Stulír)

Děkujeme všem, kteří SDH Kolešov podpořili!

 
 

TISKOVÁ ZPRÁVA S KOMPLETNÍMI VÝSLEDKY



 

HLASUJTE, PROSÍM, PRO KOLEŠOV!

29.09.2016 07:35

Jednotka SDH Kryry se přihlásila do soutěže Dobrovolní hasiči roku – a sítem hodnocení odborné komise nakonec propadla. Výrazně lépe se vedlo kolešovským dobrovolníkům, kteří uspěli a probojovali se až do finále.

 

 

Jenomže tady už nerozhoduje komise nebo porota – tady rozhoduje hlasování veřejnosti, což je pro obec o necelých sto padesáti obyvatelích samozřejmě problém.

 

PODPOŘTE, PROSÍM, KOLEŠOV!

 

Pomozte našim hasičům, které znáte ze Svátku dobré nálady, z vystoupení jejich Soptíků u příležitosti oslav 110. výročí Schillerovy rozhledny, výročí kryrské mateřinky nebo třeba Strojetické pouti a hlasujte.

 

Bližší informace najdete na webové prezentaci kolešovského SDH.

 

Děkujeme!

SDH KRYRY V KOLEŠOVĚ

01.08.2016 19:49

Nové auto – mimochodem stejné, jaké před rokem dostal od města SDH Kryry (informovali jsme v příspěvku „Nové auto pro SDH“) – dostali také kolešovští dobrovolníci.

 

Slavnostně předáno a pokřtěno bylo v sobotu 30. 7. 2016 - a nechyběli u toho ani zástupci SDH Kryry, kteří tak do Kolešova přejeli hranice krajů.

 

„Jste na tom dokonce lépe než my,“ povzdechl si Karel Spurný, „auto máte lépe vybavené – nám na to už nezbyly peníze.“

 

Celý příspěvek z akce, fotogalerie i video je na internetových stránkách SDH Kolešov.

TIP NA VÝLET

08.04.2016 10:34

VÝSTAVA TITANIC

 

 

„Titanic leží v hloubce 13 000 stop (asi 3 800 m – pozn. P. Ď.) na mírně se svažujícím dně alpského typu s výhledem na malý kaňon opodál. Jeho příď směřuje k severu a loď sedí vzpřímeně na dně. Není tam žádné světlo, které by proniklo tak hluboko a je zde pouze nepatrný život. Je to tiché a klidné místo vhodné odpočinku památky největšího námořního neštěstí. Ať to tak navždy zůstane a Bůh požehná těmto duším.“

 

 

Dr. Robert Ballard, objevitel vraku Titanicu, 9. září 1985

 

 

Osobně neznám nikoho, kdo by film Titanic režiséra Camerona neviděl. Oscary ověnčený snímek obletěl na konci minulého století celý svět a na pozadí banálního milostného příběhu nabídl velmi realistický pohled na největší námořní katastrofu všech dob. Na palubě největšího a nejluxusnějšího parníku své doby přišlo během jeho první plavby o život 1 517 lidí, přičemž zachránit se podařilo jen 710 osob.

 

V Praze je v současnosti k vidění výstava Titanic. A stojí za to ji navštívit.

 

Připomeňme, že Titanic byl zaoceánský parník patřící společnosti White Star Line. Ve své době šlo o největší osobní parník světa. Byl určen pro převoz cestujících a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou. Kapacita lodi dovolovala převážet 2 453 až 2 603 cestujících a omezený počet kočárů nebo automobilů. O provoz lodě a o pohodlí cestujících se staralo 885 až 899 členů posádky.

 

User:Yannick LE BRIS – Vlastní dílo, CC BY-SA 3.0, 

 

Titanic byl postaven v Belfastu v loděnicích Harland & Wolff jako druhý ze série tří lodí třídy Olympic. Projekt Titanicu navrhl Lord Pirrie který byl ředitelem loděnic Harland & Wolff i plavební společnosti White Star. Na stavbě a konstrukci pracoval šéfkonstruktér Thomas Andrews, stavbyvedoucí a vedoucí konstrukce Alexandr Carlisle, generální manažer a vedoucí projektant odpovědný nejen za výzdobu a interiér plavidla a který taktéž navrhl mechanismus spouštění záchranných člunů.

 

Titanic byl 269,1 metrů dlouhý a 28,25 metrů široký. Hrubá tonáž představovala 46 328 BRT při výtlaku 52 31 tun při maximálním ponoru 10,54 m. Výška paluby od čáry ponoru byla 18 m. Trup byl z bezpečnostních důvodů rozdělen na 16 záplavových komor a dno lodi bylo zdvojeno. Tato konstrukce měla Titanicu zajistit nejvyšší bezpečnost a přispěla k představě, že je nepotopitelný.

 

Zjevně nebyl. V noci ze 14. na 15. 4. 1912 se po střetu s ledovcem potopil.

 

Animace zkázy Titanicu

 

Vrak lodi byl nalezen – konečně - v roce 1985 doktorem Robertem Ballardem. Do roku 2010 se k Titanicu potopilo hned několik expedičních týmů, které na světlo světa vynesly určité artefakty. Část z nich je k vidění právě na probíhající pražské výstavě.

 

Ta své návštěvníky provádí nedlouhou historií tohoto zaoceánského parníku – od začátku stavby roku 1909 (31. 3.), přes spuštění trupu lodi na vodu 1911 (31. 5.) až po rok 1912 (opět 31. 3), kdy byl dokončen. Za tři roky! Projdete se chodbou s kajutami 1. třídy, máte možnost nahlédnout do jedné z luxusních kajut i kajuty třídy 3. Na velkoplošných fotografiích navštívíte turecké lázně, tělocvičnu, salonek. A samozřejmě i notoricky známé schodiště interiéru lodi.

 

 

Každý návštěvník obdrží také při vstupu na výstavu palubní lístek se jménem skutečného pasažéra z Titaniku. Na konci expozice se pak dozví, zda konkrétně on (vlastně jeho jméno…) cestu přežil nebo ne – podotýkám, že já osobně byl cestujícím třetí třídy a v roce 1912 jsem ve vlnách ledového Atlantiku bědně zahynul. K tomu u vstupu všichni návštěvníci zdarma obdrží sluchátko – tzv. audioguide, ve kterém uslyší v češtině (angličtině nebo němčině) podrobný výklad k jednotlivým exponátům. To je úžasná věc, jen nabízená půldruha hodina, dvě hodiny návštěvy expozice, prostě nestačí v případě, že máte zájem a chcete si přečíst i všechny informační tabule.

 

K tomu bych ještě chtěl dodat – a to jinak velmi pěkné výstavě vyčítám – že byla v expozici poměrně tma. Snad mdlé osvětlení mělo evokovat náladu na potápějící se lodi, nicméně značnou část exponátů si pořádně prohlédnout prostě nemůžete. Škoda, protože jsou tu vystaveny části vybavení lodi, kusy nábytku, porcelán i osobní předměty cestujících. Díky kvalitní rekonstrukci kajut, strojovny a jídelny nasajete atmosféru přepychu a technického pokroku počátku 20. století. Zažijete nádheru dobových interiérů, hluk strojoven, to bez toho, že byste museli platit regulérní lodní lístek. A ten na Titanic za babku rozhodně nebyl.

 

Kdo se nebojí chladu, může se dokonce dotknout ledovce, který poslal parník ke dnu... poměrně sugestivní zážitek.

 

Tento a jiné osobní prožitky - a mnoho reálných exponátů - řadí tedy výstavu Titanic k jedněm z nejoblíbenějších na světě. Po celé zeměkouli jí mohlo dodnes zhlédnout přes 10 miliónů návštěvníků. Nikoli však odevšad. Například Kongres spojených států amerických v roce 1987 schválil zákon, který zakazuje prodej a vystavování předmětů vyzvednutých z Titanicu na území USA a vyzval k respektování tohoto vraku jako mezinárodního památníku a hrobu 1 517 obětí.

 

Evidentně – myslím Kongres USA - celosvětově - neobstál…

 

Já navrhuji všem, a to i přes názor a hlasování amerických politiků, kdo budou mít v příštích týdnech cestu do našeho hlavního města, aby Letňanské výstaviště a výstavu Titanic navštívili. Myslím, že nebudou litovat.

 

Vzhledem k tomu, že jsem se na výstavu Titanicu dostal čirou náhodou - aniž bych jí jakkoli litoval - bez fotoaparátu a bez videokamery, nabízím fanouškům serveru Kryry info video pořízené slečnou Lucií: 

 

 

 

POMOZTE, PROSÍM, KOLEŠOVU!

17.09.2014 19:58

Kolešov je malá víska na samém okraji Středočeského kraje. Kdo neví, je to první obec za Strojeticemi (odsud cca 2 km) ve směru na Plzeň nebo Prahu. Počtem obyvatel je asi dvacetkrát menší než Kryry, s čím úzce souvisí její rozpočet.

Podpořte prosím svým hlasováním projekt „Ovocný Kolešov“, jehož cílem je osázet ovocnými stromy a jeřáby původní koňskou cestu, která by se měla stát klidovou zónou pro místní obyvatele. Zároveň bychom rádi navrátili stromy k cestě směřující ke hřbitovu a odstínili tak pole, která naši obec obklopují.

Tento holešovský projekt na výsadbu stromů vyhodnotila odborná komise jako kvalitní a postoupil do internetového hlasování „Stromy místo letáků“.

Nyní záleží na Vás, jak mezi příznivci projektu rozšíříte informaci o potřebě jeho podpory ve formě hlasů.

Hlasování probíhá od 16. 9. do 29. 9. a hlasovat je možno na odkaze 

www.makro.cz.

Pomozte nám, prosím… kolešovští na oplátku sliubují, že se napřesrok na prvního máje do Kryr podívají s opravenou ruční hasičskou stříkačkou. Takovou v Kryrech totiž nemáte.

1 | 2 | 3 | 4 | 5 >>