STAROČESKÉ MÁJE

Čí byly Kryry v sobotu 12. května?

„Naše!“

A nejenom Kryry. „Náš“ byl i starosta, máje, nově také kašna…

... unisono to znělo ve zmíněný den z šesti desítek hrdel místní mládeže, která tu tradičně slavila staročeské máje.   

Jejich pouť započala u sokolovny, tedy poblíž májky, kterou tu vztyčili 30. dubna. Májky, která je široko daleko nejvyšší – měří úctyhodných čtyřiadvacet metrů a zasazena byla do jámy, kterou kopalo deset mládenců šest hodin. 

Dvoje koněspřeží doprovázeno desítkami dívek a mládenců v krojích (mimochodem letos kostýmy ušité paní Světlanou Kudrnáčovou nestačily a další kroje se tak objednávaly v Praze) se vydalo na pouť městem – hlavní ulicí k městskému úřadu, kde májovníky očekával starosta Miroslav Brda se zástupkyní kulturně školské komise Hanou Baladovou.

Ti byli také těmi prvními, kdo si s naší mládeží na náměstí u kašny zatancovali.

To byl nápad pana starosty - májovníci se k prvnímu tanci nachystali na tradičním místě, tedy v prostoru před farou - a náhle stáli někde úplně jinde, přičemž bryčka s kapelou byla daleko. Náměstí Čsl. armády se tak stalo svědkem manévrů, kdy byli koně přemístěni do nepoměrně ušlechtilejší vzdálenosti a kapelu nakonec bylo slyšet.

„To jsou moje děti,“ shlížel na to hemžení dojatě někdejší ředitel základky Kamil Kraus. A když mu drábové podsunuli pokladničku, nechřestil drobnými, ale zašustil sympatickou státovkou.

Z náměstí se májovníci vydají městem. Po něm bylo rozmístěno bezmála šedesát opentlených břízek – před domy, kde bydlí některá z dosud úředně nezadaných děvčat. „Dověděli jsme se,“ říká Rychtář v každém takovém obydlí, „že ve vašem domě je svobodná dívka…“ Doprovází ho drůžička, Kecal a několik dalších, zatímco ostatní čekají venku. V domě je připraveno pohoštění – kalíšek ušlechtilého moku a něco malého k zakousnutí.

S průběhem dopoledne Kecal ztrácí pomalu hlas a májovníci se na nabízené laskominy dívají najednou s despektem. Mají dost… možná je také štěstí, že se neopakují páteční parna a meteorologové se v předpovědi, že v sobotu prudce poklesne teplota, nezmýlili. Den je v podstatě ještě stále novorozencem a do večera, kdy se koná Májová zábava, je daleko.

„Okrojovaná“ mládež obchází městem, a to až do odpoledních hodin. O osmé večer pak v sokolovně vypuká májová veselice. Kecal (Josef Schramm) už nemluví vůbec a kryrské staročeské máje tak hodnotí Rychtář – pan Richard Vyhnálek. Rychtářem je počtvrté.

„Je to o tom," svěřuje se, „že umím tancovat." To totiž může být problém, protože role Rychtáře je právě o tom, že maminky děvčat provede v kole. Také mi vysvětluje, jak se májovníci dali vůbec dohromady – to je dnes záležitostí mobilů a sociálních sítí na internetu. A pak mi pošeptá, kolik peněz vydaly kasy drábů - a postěžuje si, že je to méně než loňského roku. Je zkrátka krize... A to se drábi nějak činili!

Na pódiu se také objeví jedna z děvčat – slečna Nela Korecká – a májovníky, jejich rodiči a známými plnícímu se sálu kulturního domu zazpívá. Staročeské máje v Kryrech potom končí až nad nedělním ránem.

A čí že to v sobotu 12. května Kryry byly?

 „NAŠE!"