KOLEŠOV OSLAVIL 700. NAROZENINY
14.07.2019 07:36
První písemná zmínka o středočeské obci Kolešov pochází z roku 1319. Úctyhodných 700 let si tak tady na sklonku června připomněli nejen místní obyvatelé, ale i ti, kteří mají k této nevelké vsi nějakou vazbu, vztah. A sešlo se jich požehnaně: střízlivé odhady hovoří o třech stovkách návštěvníků, já jich v jednu chvíli odpoledne napočítal dokonce víc. Ať už tu ale lidí bylo ve skutečnosti kolik chtělo, já si takovou účast – a že jsem toho v Kolešově zažil opravdu dost – prostě nepamatuju.
V sobotu 29. června se kolešovská náves oděla do slavnostního hávu. Prostor mezi hasičskou zbrojnicí a bývalou ubytovnou rozkvetl stánky s občerstvením nebo hračkami, instalovány tu byly i pouťové atrakce a dorazilo také mobilní pódium. A samozřejmě zastíněné stolky a lavice, které návštěvníky oslav zvaly k posezení.
Krátce po třinácté hodině byl zahájen oficiální program. Slavnosti krátkým projevem zahájil starosta obce Milan Grund a po něm se pak jako první na pódiu představilo místní hudební těleso, tedy country kapela Wotazník.
Ve tři hodiny zpestřily kolešovské oslavy svými vystoupeními kryrské mažoretky. Jejich soubory Cherrios, Pink Ladies i Neon Stars se prezentovaly sestavami, jimiž na jaře tohoto roku bodovaly v mnoha soutěžích, z nichž si odvezly celou řadu ocenění, často těch nejvyšších.
Po nich se před pódiem představil patrně jediný kolešovský sportovní klub – Outlaw Shotokan. Ve zhruba půlhodinovém vstupu předvedli jeho karatisté hostům oslav něco ze svého umění, s nímž, podobně jako kryrské mažoretky, se nikoli neúspěšně účastní mnoha soutěží.
Následovalo vystoupení skupiny Klasickej postup z Brandýsa nad Labem. Žádní „čučkaři“: nakonec vystupovali už jako předkapela skupiny Olympic nebo si zahráli na společných koncertech s Michalem Hrůzou, Kamilem Střihavkou, Anetou Langerovou, nebo Vojtou Dykem. Hrají líbivý, skoro něžný bigbít. Kromě vlastních skladeb v Kolešově vystřihli v drobet upravené podobě i několik převzatých věcí, což byly svého času „pecky“ naší populární muziky.
Kolešovští dobrovolní hasiči zatím pro děti připravili oblíbenou kratochvíli, totiž pěnu. Ze začátku to sice vypadalo trochu beznadějně, technika ne a ne poslechnout, nicméně po drobných peripetiích se dobrá věc podařila a děti o svou oblíbenou atrakci nepřišly.
Od sedmé večerní pak dlouho do noci vyhrávala na kolešovské návsi skupina Index. Tu již v sedmdesátých letech minulého století založili spolužáci z devátého ročníku ZDŠ Nučice s cílem hrát na tancovačkách a plesech, tedy výlučně převzatou tvorbu. „Naše kapela je tak stará,“ smějí se členové tohoto uskupení, „že se stala vlastním revivalem.“ A hraje dnes i vlastní věci.
Co dodat? Kolešov dostal k svým kulatým narozeninám pěkný dárek i od Svatého Petra: totiž nádherné počasí. Že se organizátorům těchto kulatin povedlo doslova z ničeho vykutat maximum. Uspořádali sice skromnou, ale skutečně důstojnou oslavu svého významného výročí. Je tak myslím si škoda, že se akci vyhnul jakýkoli zájem ze strany oficiálních médií a že pogratulovat (snad kromě dvou výjimek) nedorazil nikdo z představitelů okolních obcí.
FOTOGALERIE
O historii zámku se šířit nebudu. O té velmi hezky a zasvěceně hovořil průvodce zámeckou expozicí pan Vladimír Lažanský, který chátrající sídlo svého rodu koupil na sklonku minulého století od státu a od toho okamžiku se svou ženou Marcelou bojuje o jeho revitalizaci a obnovu.
Nemám, co dodat. Zámek je – a díky jim za to - úsilím rodiny Marcely a Vladimíra Lažanských dnes ve stavu, v němž ho dlouhá desetiletí po jeho konfiskaci na základě Benešových dekretů po 2. světové válce (Prokop IV. Lažanský přijal za protektorátu německé občanství…) nechaly další generace rozličných vlastníků úspěšně chátrat, že se alespoň jeho částí můžete dnes projít. Můžete navštívit i zámecký pivovar, který vaří pivo (vyzkoušel jsem si to…), jež se skutečně dá pít, prostě lze tu strávit velmi příjemné dopoledne či odpoledne.
Kukuřičné bludiště je druh rodinné zábavy, který je u nás novinkou. Velké oblibě se už roky těší například v USA, Velké Británii či v sousedním Německu. Nyní přichází k nám do České republiky, a to ve velkém! Navštívit můžete 25 různých kukuřičných bludišť, které jsou větší než fotbalové hřiště. A nejbližší je právě ve výše zmíněném Rakovníku.
Těch stanovišť je v bludišti celkem třináct. Na osmi z nich jsou umístěny herní tabule s obrázkem nějakého zvířátka. Pod obrázkem jsou volná políčka, přičemž jejich počet odpovídá počtu písmen názvu zvířátka. Jedno políčko je výraznější než ta ostatní. Jedná se o políčko s písmenem do tajenky, kterou hledáte. Nezáleží na pořadí tabulí ani na rychlosti. Každá tabule je označena číslem, takže budete vědět, do jakého políčka tajenky písmeno napsat. Kromě toho je bludiště i jakousi malou naučnou stezkou. Na každém stanovišti se seznámíte s nějakou zajímavostí z Rakovnicka a na všech je také zmíněn největší český dramatik, básník, hudebník, učitel, cestovatel, filozof, vynálezce, vědec, kriminalista a sportovec, český velikán Jára Cimrman. 
Nakonec historie kopané sahá až dávno do starověku, kdy nejstarší takovou hrou bylo čínské cchu-ťü (蹴鞠), hrané již ve 2. století př. n. l. V Řecku a Římě se pak hrálo mnoho míčových her, při některých z nich nohama. Jedním ze vzdálených předchůdců fotbalu je tak např. římská hra harpastum. Ve středověku se různé hry podobné fotbalu hrály po celé Evropě, jejich pravidla se však výrazně lišila místo od místa i v průběhu doby. 
Ve 40. letech 19. století Anglii zasáhl boom železniční dopravy. Tento technologický rozvoj umožnil pořádání soutěžních zápasů mezi jednotlivými školami. Zápasy ve fotbale však byly kvůli zásadním rozdílům v pojetí hry prakticky nemožné. Proto se v roce 1848 sešlo 14 zástupců škol na jednání, jehož výsledkem byla první ucelená sada pravidel (tzv. Cambridgeská pravidla). Ta upřednostňovala kopání, bylo však ještě dovoleno také čisté zachycení míče rukama. Sjednocující tendence vyústily 26. října 1863 v založení The Football Association, prvního oficiálního fotbalového sdružení na světě.
V přestávce po prvním poločasu čekalo návštěvníky slavnosti vystoupení nepomyšelských dětí. Lištičky se představily na místním pažitu ve dvou milých tanečních skečích a sklidily zasloužený potlesk. Když už jsme u těch mimofotbalových akcí, které na hřišti a v jeho bezprostřední blízkosti probíhaly, je třeba zmínit i koutek lubeneckých modelářů. Pan Ivan Lajfrt s manželkou tu představili modely letadel i vojenské techniky. Škoda jen, že foukal tak silný vítr, že se aeroplány do vzduchu vůbec nedostaly. Dále tu byl k dispozici nafukovací hrad, ve kterém děti řádily bez ohledu na to, co se kolem nich dělo a málo je zajímala i pěkná expozice fotbalu v Nepomyšli, kde vedle řady historických fotografií byly i trofeje, které místní za uplynulých sedmdesát let získali. Ta se však těšila velkému zájmu dospělých – především těch dříve narozených. Pamětníků, bývalých hráčů nejen domácího oddílu, se tu sešla pěkná řada a jejich setkání byla často dojemná, vždycky vřelá a přátelská. Nechyběl k tomu samozřejmě lahodný mok a něco dobrého k zakousnutí. Vedle piva a limonády tedy klobásy, steaky a řízky.
U příležitosti svých patnáctých narozenin uspořádala společnost NS Kunststofftechnik-CZ, s.r.o. den otevřených dveří. Nejenom pro rodiny svých zaměstnanců, třebaže pro ty především, ale i pro veřejnost.
Nové auto – mimochodem stejné, jaké před rokem dostal od města SDH Kryry (informovali jsme v příspěvku