Velice chudý byl v minulém týdnu bodový zápis do tabulek týmů kopané SK Havranu Kryry. Ze čtyř zápasů totiž nedokázaly jedinkrát zvítězit. Pochválit lze ta mužstva, která jako hostující zajistila na hřištích soupeře dvoubodový příspěvek, jako domácí tým jsme jednou prohráli, podruhé remizovali, a to ještě jak!

V sobotu 22. 10. přivítalo naše „céčko“ tým Tuchořic, aby mu v duelu bohatém na góly podlehlo v poměru 5 : 6. Tentýž den se v nejvyšší soutěži, v jaké tento ročník hrajeme, střetlo „áčko“ s Bílinou. Tyto jedenáctky se nakonec rozešly smírně 3 : 3, což znamená, že v rámci krajského přeboru jsou Kryry aktuálně na desáté příčce. To na nováčka soutěže špatné není.

AKTUÁLNÍ STAV TABULKY KRAJSKÉHO PŘEBORU DOSPĚLÝCH (A1A)

V neděli 23. 10. pak žáci Havranu přivezli z Domoušic bod za remízu 1 : 1.

MURPHYHO (fotbalové) ZÁKONY

Definice paní Rollickové

Fotbal je sport, při němž skupina mužů v krátkých kalhotách pobíhá po travnaté ploše a kope do míče.

Splitova identifikační tabulka

Muži na travnaté ploše se dělí do tří skupin:

1. Domácí
2. Hosté
3. Rozhodčí

Zákon doc. Farbena

Domácí a hosté se vizuálně odlišují barvou triček a trenýrek.

Stripeův doplňující zákon

Rozhodčí je ten v černém tričku.

            Mournův dodatek

Nelze ovšem zaměňovat rozhodčího a truchlícího – truchlící osoby většinou na fotbalové zápasy nechodí.

Grieveova faktická poznámka

Ačkoli průběh zápasu někdy připomíná spíše smuteční slavnost…

V neděli v 10,³⁰ hodin pak proběhl také zápas našeho „B“ týmu s družstvem z Výškova. Hrálo se pod Schillerovou rozhlednou napůl zahalené v mlze, za zimy, jíž bylo možno nazvat – bezmála - ruskou. Diváků dorazily dvě, možná tři desítky. Ochozy našeho stadiónu, při zápasech béčka jinak nejhojněji navštěvované, zely tak téměř prázdnotou. Co se samotné kopané týče, jak jsem uvedl spolu s Murphyho zákoníkem, šlo o nejčernější fotbalový funus, který jsem v Kryrech zatím viděl.

Nehrálo se – nad hrou převažovalo držkování, kecání, naprosto zbytečné diskuse, které rozhodčí zcela po právu (a velmi hojně) „odměňoval“ žlutými kartami. Půl hodiny, možná o pět minut víc. Z perspektivy diváka se nebylo nač dívat, kopaná se hrála ubohá, se zakončováním ojedinělých gólově slibných akcí tak nepřesným, že o tom hanba jen hovořit. Oboustranně – platí to jak pro hráče Kryr tak Výškova. Kryrští měli sice ne nijak výraznou převahu, přesto ze hry o ždibíček více, zužitkovat tuto výhodu ale nedokázali. Trošku fotbal začali hrát až oněch zmíněných deset minut před koncem první půle, nicméně právě v tuto chvíli totálně selhala obrana – ta se totiž v jednom okamžiku naprosto zastavila, aby sledovala útočníka soupeře řítícího se s míčem na kopačkách proti osamocenému brankáři. Aniž mu ubrala jediný milimetr z šíře hřiště, v podstatě nečinně přihlížela tomu, jak si hostující forvard obrovským a pohodlným obloukem obkopne domácího brankáře, oběhne jej a snadno zaznamená první gólový úspěch hostí.

Co se dělo v kryrské kabině o přestávce mezi poločasy, netuším. Vím jen, že ven doléhaly silně rozhořčené hlasy a vyběhl i jeden z hráčů, který za sebou velmi hlasitě a energicky zavřel dveře.

Na obrazu hry druhého poločasu to ale příliš nezměnilo. Tím spíš, že hned v jeho úvodu dokázalo hostující mužstvo vsítit druhou branku – opět po nepochopitelné minele naší obrany, které se opět podařilo nechat jít hráče Výškova samotného proti brankáři; a on nezaváhal. Análnímu výrazivu, které si domácí gólman neodpustil, jsem se v nejmenším nepodivoval, přičemž smutný byl především ten fakt, že jeho verbální atak směřoval do vlastních, nikoli soupeřových řad.

Je spravedlivé říci, že pak se hra kryrských změnila. Byli přesnější, vypracovali si i šance a nakonec dokázali i skórovat: prvním slibným momentem zápasu byla prvotřídní rána zhruba z hranice pokutového území, kterou hostující brankář vytěsnil z pravého rohu své branky parádní robinzonádou. Chvíli na to se domácí prosadili ve vzduchu a po krásné hlavičce korigovali stav zápasu na 1 : 2. O chviličku později, a znovu po pěkné akci (která ukázala, že když chtějí, fotbal hrají…), vyrovnali na 2 : 2 a rozjetí byli tak, že skrovné publikum očekávalo zázračný obrat v duelu a vítězství domácích.

Bohužel se nic podobného nekonalo. Závěrečný hvizd rozhodčího byl, obávám se, vysvobozením z této většinově nepěkné fotbalové podívané, která měla svou naprosto nevkusnou tečku, kdy se po závěrečném hvizdu v souboji bezmála pěstním ocitl jeden člen organizačního týmu hostí a hráč domácích. Pomalu odcházející diváci tak uviděli krom mnoha žlutých i kartu červenou.