„Začínal sem jako alkoholik, dneskaj je ze mňa workoholik.  

Také sem ztlústnul a nevím, jak s tým dúle.“

Franta Uher z Lanžhota

Uznejte, sympaťák… mne osobně neskutečně mrzí, že jsem se na jeho vystoupení díky zdravotní indispozici nedostal (při cestě do Kryr jsme se ve Strojeticích otáčeli směr Žatec, tady pohotovost, odsud chirurgie, interna a následné odeslání na ORL v Mostě – protože se mi spustila krev z nosu a nemohli jsme to zastavit…), protože to musela být neskutečná bžunda. Kdo nebyl a má chuť se podívat nebo si poslechnout, nechť navštíví oficiální stránky Franty Uhera, z nichž si Kryry info vypůjčilo i některé fotografie.

Pro své občany připravil Městský úřad Kryry tradiční vánoční setkání. Odehrálo se v kryrském kulturáku v neděli 11. prosince 2016 a pozvání do města pod Schillerovou rozhlednou přijal František Uher z Lanžhota. Lidový vypravěč – nejenom to, víc: živelný člověk, multiinstrumentalista (housle, kytara, baskytara, bicí,…), moderátor, imitátor, ale taktéž zpěvák, který vás na první pohled zaujme svým opravdu přesvědčivým projevem. Svoji profesionální kariéru začal s Moravankou v roce 1986. Od té doby spolupracoval se spoustou dechových, cimbálových, ale i jiných různožánrových kapel. Nejčastěji ho můžete vidět na TV Šlágr, kde pro své věrné diváky připravil a neustále připravuje řadu hudebně zábavných pořadů nejenom v roli moderátora ale i scénáristy a režiséra. Je typickým lanžhotským patriotem a jak sám říká: „Projel jsem veliký kus světa, včetně Ameriky a Kanady, ale najradši su doma mezi svojíma“.

František Uher pověst, která ho předchází, potvrdil. Jen škoda, že se na něj přišlo podívat tak málo lidí. „Sešlo se nás tu sto dvacet,“ řekl k tomu zklamaný starosta Kryr Miroslav Brda, „přitom jsme měli připraveno dvěstě šedesát míst.“ Já k tomu podotýkám, že vstupné bylo zdarma a pro každého byla připravena káva a zákusek. O propagaci akce bylo také postaráno měrou vrchovatou – přesto zájem byl ledva průměrný. Škoda, protože Franta Uher nenudil nikoho jedinou vteřinu. Vyprávěl, špásoval i zpíval, zkrátka více než hodinu skvostně bavil všechny ty, kteří do kryrské Sokolovny přišli.

Na pódiu ho potom vystřídal osvědčený Iša Barák, který k tanci a poslechu vyhrával až do šesté večerní.  

Jestliže halloweenská maškarní zábava pořádaná SDH Kryry už nějakou tradici má, pak tu dětskou zažila kryrská sokolovna poprvé.

„Má to svoji logiku,“ prozradily mi organizátorky akce. „Za prvé sál je připraven, vyzdoben. A pak tu toho pro děti moc není – a ony měly zrovna prázdniny.“

Pokud jsem zmínil výzdobu, tak kryrští dobrovolníci pro tento den proměnili městský kulturák ve zcela regulérní krchov. Pracovali na tom ve čtvrtek celé odpoledne a večer, ale kdo na hasičské halloweenské zábavy přišel, určitě mi potvrdí, že to stálo za to.

Odpoledne se v Sokolovně sešlo více než 150 lidí. Vstupné (a platilo to i pro večer…) bylo dobrovolné, masky se mohly zúčastnit zdarma. A že se jich sešlo! Stylově princezen či princů bylo pomálu, převládali kostlivci, čarodějnice nebo zombíci – prostě bytosti hrůzu a děs, odpor budící.

Hudba při dětské zábavě byla sice jen reprodukovaná, zato však celým odpolednem provedl kryrský dorost moderátor s asistentkami – ti si s dětmi zatancovali, zahráli hry, prostě bavili se.

Večer potom rodiče odložili své potomstvo a šli si zařádit sami. Masky byly ještě propracovanější, ještě děsivější než ty odpolední. Kapela H3K tak vyhrávala obludám, které se přízračně potácely parketem. Zábava, ať už jakkoli morbidní, trvala až do časných ranních hodin. Bavili se všichni – ti v maskách i ti bez nich. Pití byla spousta, dokonce bylo i do čeho kousnout.

Hasičům se akce prostě vydařila.

Nabízím malou FOTOGALERII a k dospělácké zábavě skutečně jen kratičké video. Halloweenská párty se totiž musí vidět na vlastní oči, zažít na vlastní kůži. Mně se líbila – a to patřím k těm, kteří importu těchto anglosaských svátků nejsou nakloněni ani maličko. 

Na Svatého Josefa, tedy v sobotu 19. 3. 2016, přišlo do kryrské Sokolovny pogratulovat a oslavit se všemi Pepíky jejich svátek bezmála sto padesát lidí.

Mimochodem – víte, že Josef je biblické jméno hebrejského původu? Vykládá se jako „on“ (bůh) přidá nebo rozhojní; jako „přidávající“, popř. „ať přidá“. Je často užíváno v podstatě po celém světě (např. angl. Joseph, it. Giuseppe, špan. José, arabsky Jusuf – atd.) a že domácká podoba Pepík je z italštiny (dom. podoba Beppe) a do Čech se dostala z Vídně. U nás se jméno hojně používá od 18. století a stále platí za nejoblíbenější.

Slavící Pepíky vítal u vchodu do kulturáku Petr Ulke, který letošní zábavu organizoval. Vstupné měli tento den zdarma, a tak se ti, které Petr osobně neznal, hrdě prokazovali občanskými průkazy. Přitom ani cena běžných vstupenek nebyla nikterak likvidační, osmdesát korun bylo luxusních. Na stolech bylo připraveno drobné pohoštění ve formě oříšků nebo smažených brambůrků.

K tanci i poslechu vyhrávala skupina Elements – a to tak, že dobře. Krátce po zahájení zábavy „vytáhla“ na parket první pár a tančících s postupem času přibývalo. V Sokolovně narváno nebylo, prostě šlo o milou a příjemnou akci.